Počátky krachu

Od konce 20. let do začátku 80. let se akcie většiny běžných lidí netýkaly. Velký krach v roce 1929 vyvolal potřebu provést finanční reformy. Kniha "Počátky krachu" není typickým vyprávěním, které nabízí rady, jak se bránit podvodům, ale působí spíše jako varovný příběh. Toto velice stručné shrnutí knihy (která není ve Čtuto) lze doporučit všem, kteří utrpěli splasknutím bubliny nebo se o toto téma zajímají.

‍

Velká bublina a její zkáza

Vytvoření přísnějších zákonů o zveřejňování informací mělo zabránit korupci a přebytkům, které poznamenaly 20. léta, aby se opakovaly. Bez ohledu na tato zlepšení zůstala norma víceméně stejná. Změny sice zabránily podvodům, ale konexe zůstaly hlavním způsobem, jakým vrcholoví manažeři získávali svá místa.

Koncem 70. let, v době zvýšené inflace a slabého trhu, začalo docházet k převzetí firem. Počátkem 80. let se novým trendem staly zadlužené akviziční struktury – odkup akcií byl financován pomocí externího dluhu (leveraged buyout). Klesající ceny akcií tyto akviziční strategie ještě více posílily.

Vedoucí pracovníci podniků, ohrožení touto situací, začali přemýšlet o způsobech, jak zvýšit ceny svých akcií. Vytvořili přístup, který jim umožnil uměle stimulovat poptávku po akciích a následně zvýšit jejich ceny.

Součástí tohoto scénáře bylo propouštění zaměstnanců, prodej poboček a zpětný odkup prodaných akcií. Tyto kroky maskovali slovy jako snižování nákladů, zpětný odkup akcií a snižování počtu zaměstnanců.

V důsledku toho se akcie staly každodenním zbožím a obyčejní lidé se najednou začali zajímat o akciový trh. Špatné zprávy začaly nesmírně ovlivňovat ceny akcií společností. Za těchto okolností podniky změnily své priority. Nyní pro ně byly nejdůležitější rostoucí ceny akcií.

S tímto záměrem začaly společnosti vázat odměny generálních ředitelů na ceny akcií. Tato reforma odměňování podle výkonu však společnostem nic dobrého nepřinesla. Vedoucí pracovníci obdrželi vysoké opční příspěvky, které byly zahrnuty do horentních odstupných.

V případě poklesu cen akcií dostali vedoucí pracovníci opční příspěvky za nízkou cenu. V souladu s tím, když ceny akcií vzrostly, mohli vydělat značné množství peněz, a to i v případech, kdy nová cena nepřekonala předchozí úroveň.

Strategie odměňování podle výkonu nakonec vedla k tomu, že odměňovala generální ředitele, i když toho moc neudělali. Navíc je nikdo nikdy nepotrestal. Protože neměli co ztratit, více riskovali.

V polovině 90. let trh kvetl více než kdykoli předtím. Investoři začali více než udržitelnost podnikání oceňovat hodnotu pro akcionáře. Po vstupu společnosti Netscape na burzu se objevil další trend. Investoři rizikového kapitálu investovali do nových společností s omezenou historií a snažili se být na trhu první. Pojmy jako zisk, které byly kdysi pro investory zásadní veličinou, byly označeny jako patřící do staré ekonomiky. Každý chtěl být součástí nové mánie – internetové burzy – která se zdála mít před sebou zářnou budoucnost.

Budoucnost se však zdála být světlejší, než jaká byla ve skutečnosti.

‍

Počátky tržní mánie

Tržní mánie začala, když se společnosti snažily přežít klesající cenu akcií. I když začínala pomalu, brzy vedla k vymýšlení aktivit, které byly na hranici legálnosti. Spojení zisků vedoucích pracovníků s kolísáním cen akcií učinilo mnoho lidí přes noc bohatými, ale společnosti chtěly víc. Začaly vymýšlet kreativní způsoby, jak podnikat a sklízet zisky, zatímco pro zvýšení skutečné hodnoty svých společností nedělaly nic. Přestaly se starat o udržitelnou hodnotu a jediné, co je zajímalo, byly akcie.

S cenami akcií se dalo manipulovat, a to také dělaly, nejprve do určité míry, a poté přistoupily i k nezákonným opatřením. V domnění, že to bude trvat věčně, nastražily vlastní past, do které se zanedlouho musely chytit.

‍

Zrod internetové bubliny

V roce 1985 se společnosti InterNorth a Houston Natural Gas spojily a vytvořily Enron. Jakmile k fúzi došlo, Enron se pokusil obnovit svou činnost coby obchodní společnost, místo aby pokračoval jako distributor energie. Pro tyto účely použilo vedení společnosti kreativní účetní metody. Finanční ředitel vytvořil účelové společnosti (SPV – special purpose vehicles), aby přesunul dluhy mimo bilanci a umožnil tak společnosti Enron získat více úvěrů. Vedoucí obchodního oddělení navíc zahajoval nové obchody, čímž podporoval kulturu podnikatelského ducha. Generální ředitel společnosti se naopak soustředil na navazování politických kontaktů a propagaci referencí společnosti Enron. Tyto aktivity se do roku 1997 změnily v podvod. Enron využíval fiktivní společnosti k vlastnímu prodeji aktiv a dosahoval fiktivního zisku. Dále začali prodávat širokopásmová vlákna a čekali na vhodný okamžik pro vstup do telekomunikačního odvětví. To se jim podařilo se společností WorldCom. WorldCom využíval fúze ke zvýšení cen svých akcií, což je strategie dost neudržitelná. V té době už vedoucí pracovníky zajímaly jen ceny akcií. I za cenu nezákonnosti.

‍

Konec zlatých let

Poprvé ukázala fúze svou skutečně ošklivou tvář, když se spojily společnosti Time Warner a AOL. O dva měsíce později, v březnu 2002, splaskla internetová bublina. Cena internetových akcií se propadla na 90 %. Akcie telekomunikačních společností neklesaly tak rychle. Rostly ještě rok, zatímco insideři prodávali své akcie s vědomím, že jejich hodnota je pouze fiktivní. Enron se na začátku roku 2001 začal propadat.Vedoucí pracovníci nadále uměle zvyšovali hodnotu akcií, takže jejich pokles byl pomalejší. Mezitím však prodávali své akcie, a to až do konce roku, kdy společnost zkrachovala. Trh se propadl a skandály se objevovaly i nadále. Ve skutečnosti to byli obyčejní občané, kdo musel nést důsledky podvodů jiných lidí.

‍

Závěr

Robert Lowenstein vypráví poutavý příběh připomínající thriller, který časově sleduje vzestup a pád tržního šílenství na konci 90. let. Vyprávění sleduje rozkvět kreativních účetních praktik, vývoj éry dot-com a fiktivní hodnoty pro akcionáře.

Píše o společnosti, která dovolila, aby obyčejní lidé doplatili na splasknutí bubliny vytvořené bohatými, kteří chtěli ještě více zbohatnout. Určitě doporučujeme přečíst celou knihu, je totiž plná zajímavých insightů a celkem se dobře čte.