Malá kniha o investování podle zdravého rozumu

John C. Bogle byl americkým investičním manažerem a zakladatelem společnosti Vanguard Group, která se stala jedním z největších poskytovatelů investičních fondů na světě. Narodil se v roce 1929 a zemřel v roce 2019 ve věku 89 let.

Bogle je známý jako otec indexových fondů a autor knihy Malá kniha o investování podle zdravého rozumu, která se stala bestsellerem a inspirací pro mnoho investičních nadšenců. Bogle byl také aktivním filantropem a založil Bogle Financial Markets Research Center na Princetonské univerzitě.

Jeho přínos k investičnímu světu a jeho důraz na jednoduchost a transparentnost zůstávají významným dědictvím, které ovlivňuje investiční průmysl dodnes.

Zjistěte, jaké jsou výhody investování do indexových fondů

Podílové fondy jsou jako čokoládové tyčinky: existuje mnoho různých druhů a stále se objevují nové. Jak se máte rozhodnout, kam investovat?

Jedním ze způsobů je jistota. Spojte své investice spolu s investicemi ostatních lidí do fondu s nízkým rizikem, který je vysoce diverzifikovaný a vyhýbá se nestabilním trhům. Nebo se můžete rozhodnout zahrnout fondy s vysokým rizikem a vysokým výnosem nebo fondy, které se nacházejí v určitých statistikách.

Možnosti mohou být nepřehledné a to poslední, co chcete, je dělat špatná rozhodnutí se svými těžce vydělanými penězi!

Tyto kapitoly vysvětlují, proč všechny podílové fondy nejsou stejné a proč jsou indexové fondy jediným způsobem, jak se nenechat okrást poplatky a náklady.

Aktivně řízené fondy mají kvůli vysokým nákladům často horší výkonnost než trh

Investovali jste někdy na akciovém trhu? Pokud ano, možná jste si uvědomili, že vyhodnocování atraktivity akcií je ošemetná záležitost.

Proto se mnozí investoři rozhodnou neinvestovat přímo do akcií, ale místo toho vloží své peníze do aktivně spravovaného fondu. Zde se shromažďují peníze od několika investorů a následně jsou investovány do akcií specializovaným správcem fondu, který pravidelně vyhodnocuje a reviduje akciové portfolio podle aktuální situace.

Bohužel je tento způsob investování rizikový.

Proč?

Protože náklady na investování do takového fondu jsou velmi vysoké. Jako investor byste museli platit poplatky za zprostředkování, poplatky správci fondu atd. Všechny tyto poplatky dohromady tvoří pořádný kus vašeho očekávaného zisku.

Pokud fondy dosahují mimořádně dobrých výsledků, nemusejí vám tyto náklady vadit, ale z dlouhodobého hlediska vám aktivně řízené fondy pravděpodobně přinesou menší zisk než celkový akciový trh.

Jak je to možné?

Za prvé, spekulace na ceny akcií prostě není udržitelná strategie.

Můžete si myslet, že fond může generovat obrovské zisky například nákupem akcií, když jsou podhodnocené, a jejich pozdějším prodejem, když poté dosáhnou své skutečné vyšší hodnoty. Ale z dlouhodobého hlediska nemůže tato strategie přinést větší zisky, než jakých dosahují společnosti zabývající se podkladovými aktivy, což je finanční instrument – např. akciový index, který určuje výši splatnosti cenného papíru od něj odvozeného – například certifikátu).

Připočteme-li toto úskalí k vysokým nákladům na fondy, výsledkem je, že aktivně spravovaný fond vám přinese podstatně menší zisk než pasivní, nízkonákladový indexový fond, který pouze kopíruje výkonnost celého trhu. Ve skutečnosti, pokud byste v roce 1980 investovali 10 000 dolarů, v roce 2005 byste odešli se ziskem o 70 % nižším, pokud byste investovali do aktivního fondu namísto indexového, a to jen kvůli poplatkům!

Ani u několika úspěšných fondů nelze zaručit jejich budoucí výkonnost

Navzdory tomu, co jste právě zjistili o nákladnosti fondů, možná stále uvažujete o investici do aktivně spravovaného fondu. Než tak ale učiníte, zvažte, zda tyto fondy dosahují dobré výkonnosti ve srovnání s celkovým akciovým trhem.

Bohužel pravděpodobně ne. Většina fondů zkrachuje nebo nedosahuje významných výnosů.

Investoři platí fondům obrovské poplatky a svěřují jejich správu finančním expertům, kteří akciovému trhu dobře rozumí. Bohužel navzdory těmto znalostem pouze 24 z 355 podílových fondů, které existovaly v roce 1970, pravidelně překonávalo trh a udrželo se na něm.

Vyzbrojeni těmito fakty byste vyhazovali své peníze tím, že byste platili finančním expertům za správu svého fondu.

Navíc ani ziskové fondy nemohou slíbit dobrou výkonnost v budoucnosti.

Mohli byste se rozhodnout investovat své peníze do fondů, které stále trvale překonávají výkonnost trhu; do těch fondů, které předčily očekávání. Avšak i když analyzujete jejich dosavadní výsledky, stejné podmínky, které způsobily dobrou výkonnost fondu v uplynulých 35 letech, se v následujících desetiletích nemusejí opakovat.

Například pokud fond v posledních 35 letech konzistentně překonával trh, pravděpodobně měl na jeho úspěchu velký podíl správce fondu. Manažer však v určitém okamžiku nevyhnutelně odejde do důchodu. Jak můžete vědět, že ten další bude mít podobnou míru úspěšnosti?

Také budoucí investiční příležitosti se budou lišit od těch za posledních 35 let. Víte přesně, jaké investice budou v budoucnosti možné? Ne!

Většina investorů si vybírá aktivně řízené fondy, aniž by si plně uvědomovala všechny důsledky

Vykreslili jsme obraz toho, jak špatně si většina fondů vede, takže se možná divíte, proč do nich lidé stále investují.

Především investoři často podceňují skutečné náklady aktivně spravovaných fondů.

Jak jste se dozvěděli, aktivně řízené fondy jsou automaticky spojeny s vysokými náklady. Jejich výši v dolarech však správci fondů zveřejňují jen zřídka. Místo toho se chlubí vysokými výnosy, ale zapomínají prozradit, kolik investor skutečně vydělá po odečtení všech výkonnostních a portfoliových poplatků.

K tomuto opomenutí dochází překvapivě často: 198 z 200 nejúspěšnějších fondů v posledních letech devadesátých let uvádělo vyšší výnosy, než jakých investoři skutečně dosáhli!

Za druhé, v mnoha oblastech investování mají lidé často tendenci dělat důležitá rozhodnutí pouze na základě vlastních emocí, namísto aktuálních tržních trendů.

Lidé až příliš často investují nerozumně, protože se nechávají ovlivnit všeobecným míněním a chytrým marketingem.

Vzpomeňte si například na vysoce rizikové investice z konce 90. let. Na rozdíl od první poloviny desetiletí, kdy lidé investovali do akciového trhu pouhých 18 miliard dolarů, bylo v druhé polovině 90. let, kdy se trhu dařilo a akcie byly nadhodnocené, investováno neuvěřitelných 420 miliard dolarů. Když bublina nakonec splaskla, lidé si příliš pozdě uvědomili, že podlehli halasné propagaci.

Stejný princip platí i pro aktivně řízené fondy: investoři do nich sypou peníze, protože všichni ostatní dělají totéž.

Pokud byste tedy neměli alokovat své peníze do aktivně řízených fondů, kam byste je měli vložit? Pokračujme dále a seznamme se s rozumnými alternativami.

Vložte většinu svého majetku do cenově výhodných a bezpečných indexových fondů

Nenechte se tím, co nyní víte o aktivně řízených fondech, přesvědčit k tomu, abyste všechny své měli schované pod matrací. Indexový fond je vaší nejlepší alternativou.

Na rozdíl od aktivně spravovaných fondů jsou indexové fondy mnohem úspornější.

Podle definice drží indexový fond diverzifikované portfolio (jehož cílem je rozložení vašich investičních aktivit mezi investice různých typů, nebo kategorií), které odráží finanční trh nebo určitý tržní sektor.

Namísto sázení na trh však indexové fondy drží svá portfolia po neomezenou dobu, čímž eliminují rizika krátkodobých, volatilních (rizika kolísavých) voleb a zároveň minimalizují provozní náklady. (Volatilita na finančních trzích měří rozsah změny ceny finančního aktiva. Je to základní jednotka měření rizika. Trhy mohou být silně volatilní, nebo slabě volatilní).

Protože indexové fondy sledují výkonnost všech akcií zahrnutých v indexu, aniž by sázely na jednotlivé akcie, nazývají se také pasivní fondy.

Protože jednoduše drží akcie napříč jednotlivými sektory trhu, nebudete muset hradit provozní poplatky za nákup a prodej akcií, finanční poradce ani správu fondu. Budete však využívat výhod čistých komerčních výnosů.

Další výhodou indexových fondů je, že v dlouhodobém horizontu pravděpodobně překonají aktivně spravované fondy.

Můžete argumentovat tím, že trvalé držení akcií, namísto jejich levného nákupu a prodeje v době, kdy nabývají na ceně, vede ke ztrátě příležitostí. Již jste se však naučili, že v dlouhodobém horizontu se vzestupy a poklesy akciového trhu nakonec ustálí na skutečné hodnotě akcií. Kvůli tomuto efektu indexové fondy obvykle dlouhodobě překonávají aktivně řízené fondy; nabízejí výnosy na úrovni reálné hodnoty akcií a zároveň eliminují náklady na aktivní řízení.

Následující část vám pomůže vybrat správný indexový fond.