Vladař

Proč může být zrada a krutost pro vladaře stejně užitečná jako čestnost a laskavost

Zajímalo vás někdy, jak se některým autokratickým světovým vůdcům daří udržet se u moci navzdory porušování lidských práv a mezinárodního práva? Machiavelli by řekl, že odpověď spočívá v jejich skvělé dovednosti v politické hře o moc.

V tomto shrnutí vám představíme klíčové postřehy z 500 let staré příručky o politice moci. Dozvíte se, co je podle Machiavelliho potřeba k tomu, abyste se stali vládcem, a jak si toto postavení udržet. Navíc pochopíte, že pro vládce vždy platí, že účel světí prostředky, a dokonce i krutost, válka a zrada jsou přijatelné, pokud vám pomohou udržet si moc.

Je známo, že Machiavelliho politickým myšlením byli ovlivněni politici od Benjamina Franklina po Napoleona, a po přečtení této knihy si možná začnete všímat, že i současní politici jednají machiavellisticky.

3 pravidla renesančních vladařů

Představte si, že jste renesanční vladař, který právě dobyl nové území. Obyvatelé tohoto nového panství vás pravděpodobně nechtějí za svého vládce a vnímají vás jako vetřelce a cizince. Jak byste je tedy udrželi pod kontrolou?

Prvním pravidlem pro vladaře je, že byste se měli vždy snažit do knížectví sami přestěhovat. Blízkost jejich nového vladaře dá místním obyvatelům pocit, že si jich váží, a zároveň odradí soupeře od snahy získat oblast zpět.

Pokud se nemůžete přestěhovat sami, druhou nejlepší možností je vyslat na panství kolonii vlastních poddaných. Tímto způsobem si vaši noví poddaní zvyknou na způsoby vašeho lidu a pomalu tomu přizpůsobí svou společnost.

Druhým pravidlem je, že musíte vždy přijmout opatření na ochranu před potenciálními soupeři o vaši moc. K dosažení tohoto opatření přijměte politiku obrany slabých vůdců v okolí vašeho nového panství. Pokud je ochráníte před mocnějšími nepřáteli, rádi se k vašemu novému státu také připojí a aliance takových států může být dostatečně silná, aby se postavila mocnějším vůdcům a státům v oblasti, kteří by jinak mohli ohrozit i vaši moc.

Třetím pravidlem je, že musíte být neustále na pozoru před budoucími hrozbami – buďte ostražití a podnikejte preventivní akce. Stejně jako se nemoci snáze léčí na začátku, tak je snazší zastavit postup příliš horlivého soupeře na začátku jeho útoku, například po prvním kroku.

Tuto taktiku používali staří Římané, když okupovali Řecko. Nedovolili, aby žádný místní vůdce získal větší moc než ostatní, bez ohledu na to, jak byl Římanům loajální.

Důležitost těchto pravidel lze vidět na osudu francouzského krále Ludvíka XII, který vpadl do severní Itálie. Poté, co zemi úspěšně dobyl, nad ní rychle ztratil kontrolu, protože porušil všechna výše uvedená pravidla. Neopakujte jeho chyby.

Panství jsou buď snadno dobyvatelná a těžko ovladatelná, nebo naopak

Když Alexandr Veliký v roce 323 př. n. l. po dobytí Perského království zemřel, všichni si mysleli, že bez Alexandrovy autority Makedonci rychle ztratí nad Peršany kontrolu. A přesto se jim podařilo udržet si svou moc po mnoho dalších let. Jak?

Než na tuto otázku odpovíme, je důležité si uvědomit, že existují různé druhy panství.

Zaprvé existují panství se systémem vlády vládce-baron. Tento systém lze nalézt například ve Francii: francouzský král vládne zemi, ale činí tak prostřednictvím mnoha šlechticů zvaných baroni, z nichž každý má vlastní agendu. Tento systém je ze své podstaty nestabilní a vede k roztříštěnosti království. Jednou za čas mohou baroni dokonce zpochybnit autoritu krále.

Výsledkem je, že Francii lze poměrně snadno dobýt – stačí získat na svou stranu několik baronů a králův režim se rychle rozpadne. Budete však mít stejné problémy s jeho udržením jako váš předchůdce.

Existují však také panství, která jsou řízena prostřednictvím vztahu vládce a služebníka. Aby tohoto systému dosáhl, zahájí vládce svou vládu tím, že zajistí, aby všichni, kdo mají politické ambice nebo moc, byli rozdrceni, takže všichni šlechtici mohou podporovat pouze vladaře a jeho plány. Tato dynamika vytváří velmi jednotnou zemi, která se v případě napadení postaví na tvrdý odpor.

Když Alexandr dobýval Persii, bylo to přesně takové království. Král Dareios tehdy zrušil všechny instituce a přiměl všechny vůdce společnosti, aby ho loajálně následovali. To znamenalo, že Alexandr musel při dobývání regionu tvrdě bojovat, ale také to znamenalo, že když Alexandr zemřel, nezůstali žádní autonomní vládci ani regiony, které by mohly zahájit povstání. Makedonci tak mohli pokračovat ve své vládě i po několik generací po Alexandrově smrti.

Záleží na vás, jaký typ systému byste ve svém panství zavedli. Oba mají své výhody, takže volba by měla být provedena podle konkrétních okolností a vašich vlastních možností.

Nové panství získáte štěstím nebo statečností

Existuje mnoho způsobů, jak může vladař získat kontrolu nad panstvím – jednou z běžných cest je vojenská síla a další jsou mezinárodní smlouvy.

Ať už však použijete jakoukoli metodu, kterou chcete panství získat, budete muset spojit velkou statečnost a štěstí, abyste byli úspěšní.

Koneckonců i ten nejstatečnější vládce potřebuje trochu štěstí, aby mohl svou ctnost dobře využít. Dobytí města nebo království s vlastním vojskem ukazuje, že máte velkou statečnost v podobě odvahy, morální síly, charakteru a vůdcovství. A přesto může statečnost vyjít naprázdno, pokud nemáte na své straně také štěstí.

Vezměme si Romula, zakladatele Římské říše. Štěstěna ho donutila opustit město Albu, když byl ještě dítě, a následně ho dohnala k tomu, aby jednoho dne položil základy Říma. Kdyby nebyl nucen opustit Albu, dost možná by skončil někde jako farmář, aniž by kdy měl možnost projevit svou statečnost.

Platí to samozřejmě i obráceně – pokud vám štěstí přeje, musíte projevit statečnost, abyste ze svého štěstí vytěžili. Někdy se například můžete stát vladařem spíše díky štěstí než díky své vlastní statečnosti. To se může stát, pokud se těšíte přízni mocného patrona.

Ve vašem novém panství budou vaši protivníci mnohem silnější než vaši příznivci, protože ti první budou odhodláni přivodit váš pád, zatímco vaši příznivci nebudou vědět, co od vás čekat.

Tato situace znamená, že budete muset jednat rychle a statečně, abyste položili základy pro dlouhou vládu. Ovládněte šlechtice ve svém panství a vybudujte vlastní armádu. Bez těchto opatření váš majetek nevydrží a budete přemoženi.

Zdá se tedy, že k tomu, aby se člověk stal vladařem, je zapotřebí jak štěstí, tak statečnost.

Vladařem se můžete stát svou špatností, tak podporou lidu

V roce 317 př. n. l. muž jménem Agathoklés, který vyrostl z pouhého hrnčířského chlapce, shromáždil armádu žoldnéřů a zmocnil se města Syrakusy na Sicílii. Navzdory přísaze, že bude dodržovat demokratickou ústavu města, zabil 10 000 svých soupeřů a stal se tyranem.

Tento příběh ukazuje, že podlost je jedním ze způsobů, jak dosáhnout moci. Lest a bezohlednost vám mohou pomoci získat vládu nad panstvím, i když zradu a násilí vůči spoluobčanům nelze považovat za statečné.

Krutost však funguje pouze tehdy, je-li použita správným způsobem. Pokud je pro vás nezbytné získat moc, pak musí být vaše krutost rychlá: uštědřete jeden krutý úder. Ačkoli lidé budou zpočátku pobouřeni, můžete postupně snižovat míru násilí, a tím obyvatelstvo uklidnit. Přesně to udělal Agathoklés a podařilo se mu udržet si moc.

Mnohem méně prozíravou taktikou je být na začátku své vlády příliš svědomitý a pak krutost postupně zvyšovat.

Navzdory Agathoklésovu úspěchu není krutost jediným způsobem, jak získat moc. Můžete ji získat také tím, že budete chránit své občany, protože je to povzbudí k podpoře vaší vlády. V tomto případě, pokud jste vladařem, musíte zajistit svým občanům dostatečný blahobyt, aby vás chtěli podporovat. Co přesně znamená "dostatečně dobře zajištěný", záleží na tom, na co jsou zvyklí. Například pokud byli dosud otroky, mohou být rádi, když je prostě osvobodíte.

Hlavním cílem je, aby se vám občané cítili zavázáni. Pokud se tak stane, bude pravděpodobnější, že vás udrží u moci, i když budou muset snášet útrapy. Pokud však budete vládnout prostřednictvím teroru, nebudou se cítit zavázáni.

Krutost může být snazší způsob, jak získat moc, než přesvědčit obyvatelstvo, aby vás podporovalo, ale druhá forma moci je stabilnější.