Kapitál

Karl Marx byl německý filosof, ekonom a sociolog, který žil v 19. století. Narodil se v roce 1818 v Trevíru a zemřel v roce 1883 v Londýně. Je známý především jako tvůrce marxismu, který ovlivnil mnoho politických a sociálních hnutí po celém světě.

Jeho nejznámější dílo je Kapitál, který vyšel v roce 1867. V této knize Marx analyzuje kapitalistický systém a jeho vztah k práci a hodnotě. Kapitál se stal jedním z nejvlivnějších děl moderního myšlení a dodnes je studován a diskutován.

Marx se také podílel na vzniku Komunistického manifestu, který napsal společně s Friedrichem Engelsem. Manifest byl publikován v roce 1848 a stal se základem pro komunistické hnutí.

Karl Marx byl významnou postavou v dějinách filosofie, ekonomie a politiky. Jeho dílo ovlivnilo mnoho myslitelů a politiků a dodnes je diskutováno a interpretováno.

Úvod

Na jedné straně jsou miliony lidí, kteří na ni přísahají a považují ji za důležitější než Bibli. Pro tuto skupinu lidí je téměř každé slovo, které zde Marx napsal, svaté a jeho analýza kapitalismu není filosofická, ale vědecká.

Jinými slovy, kniha tvrdí něco, co je stejně pravdivé jako Newtonovy zákony o gravitaci, a pokud nechcete při experimentování spadnout z okna, je dobré se s nimi seznámit jednodušší cestou.

V tomto případě se Marxovy předpovědi nevyhnutelně naplní, takže číst knihu je jako číst Nostradamovo „Proroctví".

Na druhou stranu se pravděpodobně najde stejně mnoho odpůrců, kteří (ačkoli obvykle knihu nečetli ani nic, co Marx kdy napsal) poukazují na pád komunismu jako na reálný důkaz, že Marxova filozofie nefunguje a je ze své podstaty chybná.

Pro tuto skupinu lidí měla kniha šanci změnit svět; a změnila ho jen k horšímu.

K mnohem horšímu.

V tomto případě se Marxovy předpovědi nenaplnily a nikdy nenaplní, takže číst ho je jako číst mýty o ploché zemi – nemají vůbec žádný vztah k realitě.

Ať už patříte do kterékoli skupiny, ale pokud jste ekonom nebo politický teoretik, tuto knihu nevynechávejte.

Jednoduše řečeno, nejste ekonom ani politický teoretik, pokud jste tuto knihu nečetli.

Karel Marx byl německý vzdělanec: filozof, historik, ekonom, sociolog, politický teoretik, revoluční socialista a novinář. Narodil se před více než 200 lety v Trevíru, ale kvůli svým politickým publikacím musel Německo opustit a tak se usadil v Londýně. Právě tam rozvinul - v úzké spolupráci se svým celoživotním přítelem Friedrichem Engelsem - svou sociálně - ekonomickou politickou filozofii, která zanechala trvalý dojem nejen na myslitelích přicházejících po něm, ale i na světě a lidstvu vůbec. Společně s Engelsem vydal v revolučním roce 1848 „Komunistický manifest (The Communist Manifesto)", stručný pamflet, který je všeobecně považován za jedno z nejvlivnějších literárních děl vůbec. Totéž platí o rozsáhlejším a mnohem méně srozumitelném „Kapitálu".

Nadhodnota

Tato kniha je základním textem politiky i ekonomie, nejpropracovanější kritikou klasických politicko-ekonomických teorií, které poprvé rozvinul Adam Smith v „Bohatství národů (Wealth of Nations)" a dále rozvíjeli Say, Ricardo, Mill atd.

Je to propracovaná analýza fungování kapitalismu.

Marx se vydání své knihy nedožil – za svého života stihl dokončit pouze první díl. Druhý a třetí svazek z jeho poznámek upravil a vydal jeho přítel Friedrich Engels, čímž vznikla kniha, která přesahuje tisíc stran a je dosti nečitelná.

V důsledku toho je nezáživné ji číst a obtížné ji shrnout.

Ne, že by předtím žádné podobné neexistovaly, ale Marx byl originální v tom, že jako první systematicky zkoumal, jak a proč kapitalismus funguje, optikou zúčastněných stran a ne pouze abstraktním, teoretickým prizmatem.

Na co tedy Marx přišel a proč se díky těmto zjištěním stal úhlavním nepřítelem společnosti, v níž v současnosti žijeme? Především je důležité vědět, co je to zboží, protože pro Marxe je to nejmenší jednotka kapitalismu.

Je to sice jen výrobek nebo služba, ale je to všechno, po čem člověk může kdykoli zatoužit. Prakticky všechny věci, které lze koupit a prodat.

Nuže, zboží v kapitalismu není stvořeno tak, aby si bylo rovnocenné, tak jako lidé, i když tomu tak je.

A abychom pochopili, proč se tak děje, musíme pochopit, jak funguje vztah mezi užitnou a směnnou hodnotou.

Užitná hodnota je vlastní hodnota předmětu - je to to, co dělá předmět užitečným. Směnná hodnota je naproti tomu hodnota, kterou zboží získává v porovnání s ostatním zbožím na trhu, tj. cena, kterou jsou lidé ochotni zaplatit za jeho koupi. Ta první je samozřejmě mnohem objektivnější, než ta druhá.

To, že je automobil vyrobený firmou Rolls - Royce mnohem dražší, než automobil vyrobený například firmou Fiat, není způsobeno tím, že by první automobil plnil více funkcí než druhý, ale tím, že trh uměle vytvořil směnnou hodnotu, která nesouvisí s užitnou hodnotou, ale s věcmi, jako je prestiž a společenské postavení. Samotný fakt, že existuje něco jako „luxusní vozidlo", je za hranicí Marxova chápání, a to ze dvou důvodů.

Za prvé, co je pro někoho luxusní auto, může být pro jiného obyčejné.

A za druhé, samotná existence luxusních automobilů má za následek hlad tisíců lidí, protože narušuje vztah mezi směnnou a užitnou hodnotou, z něhož profitují pouze bohatí.

Kapitalisté, nebo řečeno Marxovým termínem, buržoazie využívají směnnou hodnotu.

Jinými slovy, kdykoli kapitalista prodává zboží, prodává ho s úmyslem maximalizovat směnnou hodnotu, což samozřejmě vede k tomu, že maximalizuje svůj zisk.

A on je jediný, kdo z této dohody něco má, protože jeho pracovníci jsou stále placeni pouze za užitnou hodnotu.

A to je v podstatě to, co znamená nadhodnota – tím, že se pracuje na vytvoření výrobku, přidávají dělníci k užitné hodnotě předmětu směnnou hodnotu. Dělníci však dostávají zaplaceno pouze za svou užitnou hodnotu a kapitalisté dostávají zaplaceno jak za užitnou, tak za směnnou hodnotu zboží.

Jste-li kapitalista, je to odtud jednoduché – čím více snížíte užitnou hodnotu pracovníka a čím více zvýšíte směnnou hodnotu zboží, tím více peněz vyděláte.

A přesně to se v Marxových dobách dělo denně. Děti ve věku osmi let pracovaly 14 hodin denně. A mnoho dalších pracovalo ještě déle.

Proč se tedy nebouřily?

Ze zcela prostého důvodu – neměly k tomu žádnou možnost.

Kapitalisté vlastní výrobní prostředky a mají veškerou moc, zatímco dělníci nemají žádnou a musí dobrovolně přijmout, že jim jejich šéfové diktují pracovní den. Jinak by neměli vůbec žádnou práci.

A tak to bude pokračovat, říká Marx, až do dne, kdy si dělníci uvědomí, že jsou mnohem mocnější, než se na první pohled zdá.

Klíčové lekce

Tři klíčové lekce z této knihy:

1. Kapitalismus vykořisťuje pracující.

2. Kapitalismus vytváří tupé stádo odcizených dělníků

3. Kapitalismus je o kumulaci kapitálu

Kapitalismus vykořisťuje pracující

Pro mnohé je kapitalismus základem a koncem politické a ekonomické teorie. Možná to není dokonalý systém, ale je to ten nejdokonalejší, jaký kdy lidstvo bude schopno vytvořit.

Pro Marxe je to naprostý nesmysl.

Kapitalismus zdaleka není dobrý, natož nejdokonalejší systém, jaký lidstvo dokáže vymyslet. Naopak, je to jeden z nejhorších. Protože ze své podstaty nemůže nevykořisťovat pracující. Jinými slovy, pokud kapitalisté nebudou svým dělníkům platit méně, než vydělávají, systém se zhroutí.

A oni bohužel dělají přesný opak, snaží se maximalizovat svůj zisk tím, že svým pracovníkům platí co nejméně.

Kapitalismus vede k odcizení pracovníků

I když se vám třeba kapitalismus zamlouvá, musíte souhlasit s Marxem – kapitalismus vykořisťuje dělníky.

Jinými slovy, nezachází s lidmi jako s objekty, ale jako s prostředkem k dosažení cíle. A to je podle Kanta to největší „zlo“, které kdy existovalo, existuje nebo bude existovat, pokud jde o etické chování člověka.

A odcizení tím nekončí.

Pro miliony lidí na celém světě znamená práce vykonávat jeden opakující se úkol stále dokola, po dobu osmi hodin denně, třicet let v kuse.

To v lidech zabíjí lidskost.

A může za to kapitalismus.