Podnikatelský mýtus

Michael E. Gerber je americký autor, podnikatel a řečník, který se specializuje na oblast podnikání a managementu. Narodil se v roce 1936 v Kalifornii a vystudoval San Francisco State University.

Gerber je nejvíce známý díky své knize Podnikatelský mýtus (The E-myth), která se stala bestsellerem a byla přeložena do mnoha jazyků. V této knize Gerber popisuje, jak se mnoho malých podnikatelů zaměřuje pouze na svou práci a nedokáže se vypořádat s vedením a rozvojem svého podnikání.

Gerber je také zakladatelem společnosti E-Myth Worldwide, která poskytuje podnikatelské poradenství a vzdělávání pro malé podniky.

Díky svému přístupu k podnikání a managementu se Gerber stal významnou osobností v oblasti podnikání a jeho knihy jsou často doporučovány pro každého, kdo se chce stát úspěšným podnikatelem.

Tajemství úspěchu malých podniků

Uvědomili jste si někdy, že naprostá většina malých podniků zkrachuje, aniž by se stala úspěšnou? Přemýšleli jste někdy o tom, co je tak zvláštního na firmách, které přežijí pětileté období a pak už fungují bez problémů?

V tomto shrnutí naleznete přehledný návod, jak zajistit, aby vaše podnikání bylo úspěšné a nebylo jen smutnou statistikou.

Mýtus podnikatele jako hrdiny, kterému k úspěchu stačí nápad a know-how

Věděli jste, že v Americe je každoročně založeno milion malých podniků, ale 40 % z nich zkrachuje během prvního roku a 80 % během prvních pěti let? To je 800 000 neúspěšných podniků a většina těchto neúspěchů je způsobena podnikatelským mýtem.

Podnikatelský mýtus neboli E-Myth je zásadním nedorozuměním v americkém podnikání. Jde o představu, že kvalifikovaná technická práce a dobrý nápad tvoří dostatečný základ podnikatelského úspěchu.

Lidé často začínají podnikat proto, že vynikají v práci v určitém oboru, například jako opraváři, holiči nebo počítačoví programátoři. Jednoho dne je přepadne podnikatelský záchvat. Uvědomí si, že nechtějí dělat technickou práci pro někoho jiného. Chtějí pracovat sami pro sebe podle svých představ o vlastním podnikání.

Řekněme, že pracujete jako barista. Zvládli jste pražení kávy, vaření a latte art a máte spoustu nápadů, jak provozovat kavárnu. Najednou si uvědomíte, že byste si raději otevřeli vlastní kavárnu. Právě takové uvědomění stojí za milionem nových podniků ročně.

Pokud však začínáte podnikat na základě toho, že máte technické znalosti a nové nápady, už jste vykročili špatnou nohou. Vaše podnikání pravděpodobně ztroskotá, protože jste jej založili na mylném přesvědčení, že umět dělat technickou práci znamená, že umíte vést podnik.

Ve skutečnosti jsou technická práce a práce potřebná k vedení podniku dvě zcela odlišné věci.

Zde je příklad. Baristka si otevře vlastní kavárnu a brzy si uvědomí, že její dovednosti v oblasti přípravy kávy nestačí k tomu, aby byl její podnik úspěšný. Musí umět najmout další zaměstnance, organizovat úkoly a rozvíjet svůj podnik.

To je důvod, proč tolik malých podniků skončí.

Podnikání často nepřežije období dospívání

Přemýšleli jste někdy o fázích podnikání jako o obdobích života člověka? Je zajímavé, že firmy procházejí stádii dítěte, dospívání a zralosti stejně jako my. Rozdíl je v tom, že většina podniků nepřežije dospívání.

V první fázi, v dětství, jsou majitel a firma jedno a totéž.

Zpočátku je dětství romantické. Majitel podniku konečně může dělat všechnu práci sám! Například baristka si otevře vlastní kavárnu a nyní si sama praží a vaří kávu – skvělé!

Úspěch v této fázi však znamená více zákazníků a větší produkci. Nakonec je práce příliš mnoho.

V kavárně baristky si zákazníci všimnou, že prostor už není tak upravený, protože majitelka nemá čas každý den uklízet.

Tím, že si majitelka založila vlastní firmu, se najednou také ocitá zavalená technickými úkoly. Stala se šéfkou, které se chtěla vyhnout!

Když si najme někoho na pomoc, podnik se dostává do fáze dospívání.

Adolescence začíná také skvěle, protože majitelka už nemusí dělat všechno sama.

Většina dospívajících majitelů firem si však příliš užívá svobody a řídí abdikací místo řízení delegováním. Přenechávají své úkoly ostatním a předpokládají, že je o ně postaráno, místo aby zajistili, že vše bude provedeno správně.

V kavárně si zákazníci začnou stěžovat na nevýrazné latté, které noví zaměstnanci připravují.

Během této části fáze dospívání musí být majitelka vytažena mimo svou komfortní zónu, kdy vše v podniku řídila sama. Podnik zkrachuje, pokud nedokáže růst nad rámec toho, že majitelka všechno dělá a kontroluje sama.

Co může bývalá baristka, nyní majitelka podniku, udělat?

Mohla by se opět zmenšit, propustit zaměstnance a vrátit se do své komfortní zóny, kde je naopak zavalena prací.

Případně by mohla jít do rizika a nechat růst svého podniku zrychlovat, dokud se jí nevymkne kontrole, najmout další zaměstnance a smířit se s nevyhnutelným poklesem kvality.

Nebo konečně, jak uvidíte v následujících kapitolách, může přijmout fakt, že její podnikání musí růst, a plánovat tuto možnost od prvního dne.

Nejlepší je plánovat hned od začátku, aby vaše firma měla šanci překonat dospívání

I když jste připraveni vystoupit ze své komfortní zóny a vzdát se části kontroly, abyste mohli své podnikání rozvíjet, kde začít? Musíte začít úplně na startu, ještě předtím, než jste svůj podnik otevřeli.

Je to proto, že podniky, které se dostanou přes období dospívání až k dospělosti, jsou založeny na širší perspektivě než většina ostatních a mají podle toho naplánovanou svou strukturu.

Úspěšné podniky uvažují o budoucnosti a zaměřují se na budování fungujícího podniku, který není závislý na tom, aby byl majitel stále přítomen. Díky tomu, až přijde čas dostat se přes období dospívání, budou schopny tento růst zvládnout.

Chcete-li založit podnik, který se dožije dospělosti, potřebujete podnikatelskou perspektivu. To znamená, že od samého začátku plánujete, jak bude vaše firma vypadat, jak se bude cítit a jak bude pracovat na svých cílech.

Místo otázky „Jaká práce je v podniku nutná?“ se ptejte „Jak bude podnik fungovat jako celek?“

Například baristka ví, jakou technickou práci její kavárna vyžaduje. Bude pražit guatemalská zrna a servírovat latté. Ale co bude její podnik odlišovat od konkurence? Jak bude přitahovat zákazníky? Jaký typ zákazníků chce? Odpovědi na tyto otázky vyžadují podnikatelskou perspektivu.

K realizaci podnikatelské perspektivy pak budete potřebovat podnikatelský model.

Podnikatelský model je plán vašeho podnikání, který inovativním způsobem uspokojí potřeby potenciálních zákazníků.

Váš podnikatelský model bude zahrnovat tržní příležitosti vašeho podnikání, jasnou představu o ideálním zákazníkovi a přesný způsob, jakým má být váš produkt dodáván.

Aby baristka zachránila svůj podnik, bude možná muset na několik dní zavřít kavárnu a zamyslet se nad svou podnikatelskou perspektivou a podnikatelským modelem. Mohla by se tedy třeba rozhodnout, že jejími cílovými zákazníky jsou ekologicky smýšlející studenti a ona uspokojí jejich potřeby tím, že jako první kavárna nabídne mléko z místních zdrojů a čtecí boxy.

Seznamte se s různými podnikatelskými osobnostmi, které máme všichni v sobě

Považujete sami sebe za jedinou, předvídatelnou osobnost? Pak bude mít vaše podnikání pravděpodobně problémy. Pravdou je, že se skládáme z řady vzájemně soupeřících osobností. Konkrétně každý z nás je z určité části podnikatel, manažer a technik.

V jednu chvíli jsme podnikatelé, kteří vytvářejí nový produkt, a vzápětí jsme technici, frustrovaní novým nápadem, který jsme před chvílí vymysleli.

Mezi našimi soupeřícími osobnostmi je podnikatel inovátorem, který se rozhlíží kolem sebe a vidí svět plný příležitostí.

Je to energický snílek a vizionář. Vidí všechny úhly pohledu, všechny možnosti směřující k úspěchu a je pevně zaměřen na budoucnost.

Někdy tato energie a neustálá honba za příležitostmi vytváří zmatek a chaos. Snaží se strhnout lidi a je frustrovaná, když se věci zpomalují nebo zaostávají.

Bez podnikatele by nebylo inovací.

Manažer ve vás je pragmatický a touží po řádu. Více než příležitosti vidí problémy, které je třeba vyřešit.

Zatímco podnikatel inovuje a vytváří nové věci, manažer dává věci do řady, je organizovaný a pořádný.

Bez manažera by podnik nikdy nemohl fungovat.

A konečně je tu technik, praktik a detailista.

Technik ve vás miluje dohled nad pracovním procesem a dotahování věcí do konce.

Frustruje ho podnikatelova nestálost a potřeba neustále měnit nápady a irituje ho manažerovo zasahování do pracovního procesu. Je však šťastný, když pro něj podnikatel a manažer vytvářejí další práci.

Bez technika by se v podniku nikdy nic neudělalo.

Přestože se zdá, že tyto tři osobnosti v nás jsou v naprostém rozporu, musíme využít silné stránky každé z nich, abychom mohli vést úspěšný podnik. Proto je průměrný majitel malé firmy přibližně z 10 % podnikatel, z 20 % manažer a ze 70 % technik.

Nyní tedy víte, jak skličující perspektivy se na vás valí, pokud se rozhodnete založit firmu. Jak se ale můžete vyhnout tomu, abyste se stali jedním z 800 000 neúspěšných podnikatelů? V malém podnikání neustále probíhá revoluce a v ní se skrývá tajemství úspěchu.