Hodný holky nikdy nedostanou přidáno

Lois P. Frankel je americká autorka, řečnice a koučka, která se specializuje na oblasti kariérového rozvoje a genderové rovnosti. Narodila se v New Yorku a vystudovala psychologii na Univerzitě v Kalifornii v Los Angeles. Poté získala doktorát z klinické psychologie na University of Southern California.

Frankelová je autorkou několika bestsellerů, včetně knihy Hodný holky nezbohatnou, která se stala mezinárodním fenoménem. V této knize Frankelová nabízí praktické rady pro ženy, jak se prosadit v pracovním prostředí a dosáhnout úspěchu bez ohledu na genderové stereotypy. Další známé knihy jsou Hodný holky nikdy nedostanou přidáno, která se stala mezinárodním fenoménem a pomohla mnoha ženám po celém světě najít svou sílu a sebevědomí v pracovním prostředí, Hodný holky nevyčnívají a další.

Frankelová je také zakladatelkou a prezidentkou společnosti Corporate Coaching International, která se specializuje na koučování a rozvoj vedoucích pracovníků a manažerů. Je často zvána jako řečnice na konference a semináře po celém světě.

Frankelová je aktivním členem mnoha organizací, včetně Asociace pro kariérový rozvoj a Asociace pro psychologii. Je také držitelkou několika ocenění, včetně ceny Women Who Mean Business od Los Angeles Business Journal.

Svými knihami a přednáškami se Frankelová snaží inspirovat a motivovat ženy k dosažení svých cílů a kariérního úspěchu. Její práce je důležitá pro všechny, kdo se chtějí naučit, jak překonat překážky a dosáhnout svého plného potenciálu.

Ženy jsou ve světě byznysu stále nerovnoprávné

Věděli jste, že i po letech pokroku v oblasti ženských práv vydělávají ženy na celém světě stále méně než muži? Ženy také méně často zastávají vysoce vlivné pozice. Tvoří například pouhých 3,8 % generálních ředitelů společností z žebříčku Fortune 500.

Ani v západních zemích nemají ženy stále stejné postavení jako muži. Důvodů této nerovnosti je mnoho a většinu z nich nemůže změnit jediná žena.

Přesto je tu jedna věc, kterou ženy mohou změnit: pokud jste žena, je velká pravděpodobnost, že jste se postupem času naučila nevědomě sabotovat sama sebe. Můžete se například vyhýbat asertivnímu chování ze strachu, že budete označena za „panovačnou“, nebo se zdráhat soutěžit, protože soutěžení je „neženské“.

Kniha Hodný holky nikdy nedostanou přidáno vás seznámí s typickými chybami, které ženám brání v dosažení jejich plného potenciálu. Pomůže vám naučit se, jak obstát v konkurenčním prostředí, například na pracovišti, a najít správnou rovnováhu mezi přijetím své ženskosti a tím, že neuděláte špatný krok ve hře, které stále vládnou muži.

Ženy jsou ve světě byznysu stále podceňovány

Věděli jste, že až do roku 1934 ztrácela Američanka občanství, pokud se provdala za muže z jiné země? Nebo že až do roku 1977 nesměla vdaná západoněmecká žena podepsat vlastní pracovní smlouvu bez souhlasu svého manžela? V mnoha západních zemích si muži a ženy nebyli před zákonem rovni až do konce dvacátého století. Ve skutečnosti většina amerických a evropských žen nesměla před koncem první světové války ani volit.

Od té doby hnutí za práva žen v mnoha západních zemích úspěšně podpořila rovnost žen a mužů před zákonemm i když s omezenými podmínkami – ale pokud jde o jejich kariéru, jsou ženy stále v nevýhodě.

Ženy například trvale vydělávají méně než muži.

Ve Spojených státech vydělávají hispánské ženy pouze 59 % toho, co za stejnou práci vydělávají hispánští muži. A i když jsou na tom bělošské ženy lépe, stále vydělávají jen 77 procent ve srovnání se svými mužskými kolegy. Navíc již v prvním roce po ukončení vysoké školy vydělávají absolventky o 8 procent méně než jejich mužští kolegové; po dvou desetiletích se rozdíl zvyšuje na 20 procent.

Tento rozdíl však není problémem pouze ve Spojených státech: ženy mají menší šanci zastávat dobře placené a vysoce vlivné pozice po celém světě.

Ve skutečnosti tvoří ženy jen skromných osm procent všech vrcholových manažerů na celém světě a v čele států nestojí na celém světě více než dvacet žen.

Sympatie, ne vliv

Ženy jsou vedeny k tomu, aby usilovaly spíše o sympatie než o respekt a vliv. Cítila jste se někdy provinile, když jste se trefila do vítězné série ve hře Monopoly? Možná vás překvapí, že tato reakce je mezi ženami stejně rozšířená, jako je vzácná u mužů. Je to způsobeno nějakou přirozenou ženskou neochotou soutěžit, nebo je zde v pozadí něco jiného?

Ve skutečnosti jsou dívky vychovávány tak, aby usilovaly o sympatie a fyzickou přitažlivost – nikoli o úspěch nebo sebeprosazení.

Od útlého dětství jsou dívky vedeny k tomu, že se jim bude dařit, jen když si získají sympatie okolí. Například budou chváleny a odměňovány za zdvořilost a poddajnost a trestány za agresivitu, zatímco agresivní chování chlapců bývá mnohem více tolerováno.

Genderová očekávání se odrážejí i v tom, jak jsou rozděleny dětské hračky. Mnoho hraček, které obvykle dostávají dívky, je spojeno s atraktivitou a mateřstvím, jako například panenky Barbie, zatímco typické hračky pro chlapce jsou spojeny s bojem a soutěživostí, jako například akční figurky zápasníků.

Tím však genderové zacházení s dívkami nekončí: také dospělé ženy jsou odrazovány od asertivity a soutěživého chování.

Proč? Protože odporují společenským stereotypům ženskosti, jako je pasivita, příjemnost a soucit. To znamená, že míra soutěživosti, která je u mužů považována za přijatelnou, může u žen vyvolat pozdvižení.

Tato neustálá očekávání v chování znamenají, že pokud se žena chová asertivně, stejně jako by se choval muž, může být zesměšněna nebo kritizována za to, že je „panovačná“.

Představte si, že se nová ředitelka nemocnice dozví, že někteří lékaři v práci pijí malé množství alkoholu. Pokud se postaví personálu a zavede program namátkových testů na alkohol, je pravděpodobné, že bude označena za panovačnou nebo dokonce za mrchu.

Nežádejte příliš rad, může to poškodit vaši profesionální image

Představte si, že se vás váš přítel zeptá, jak byste nejraději strávila společnou letní dovolenou – na kole po Skandinávii nebo na havajských plážích. Patříte k mnoha ženám, které reagují otázkou: „A co bys chtěl dělat ty?“.

Jakkoli to může být dobře míněná odpověď, tento způsob, kdy za vás rozhoduje druhý, raději omezte na váš soukromý život.

Proč? Protože pokud je vaše práce, abyste rozhodla, a necháte za sebe rozhodovat jiné, budete vypadat, že se zdráháte nebo nejste schopna dělat svou práci.

Řekněme, že váš šéf po vás chce, abyste rozhodla, kdy informovat akcionáře vaší společnosti o významné nadcházející ztrátě – buď hned, nebo až po upřesnění rozsahu ztráty.

V tomto případě vám výslovně ukládá, abyste rozhodla, co dělat dál. Pokud tedy odpovíte šéfovi otázkou, jaký postup by zvolil, ve skutečnosti mu tím říkáte, že neuděláte to, o co vás požádal. Navíc získá dojem, že nejste schopna učinit riskantní rozhodnutí.

Příliš pečlivé zvažování názorů ostatních může poškodit vaši profesní image i jiným způsobem. Pokud například nedokážete přijmout opatření bez toho, aniž byste se každého zeptala, budete vypadat jako neschopna vedoucí.

Proč? Protože pro vedoucího pracovníka je důležité, aby dokázal jednat rychle a rozhodně. Představte si, že vaše společnost má šanci využít velkou obchodní příležitost. Kdybyste se nejprve ptala celého týmu, co si o ní myslí, mohlo by to být tak časově náročné, že by vás konkurence předběhla.

Navíc někdy musí vedoucí pracovníci nést odpovědnost za nepopulární kroky, jako je například snížení prémií. Ptát se na radu dotčených zaměstnanců by vše jen zpomalilo a znepříjemnilo.

Úsměv

Příliš ženské chování nebo oblékání může narušit vaši profesionální image a zkreslit sdělení, které se snažíte předat. Když si představíte některé úspěšné političky, například Thatcherovou, Clintonovou nebo Merkelovou, připadá vám některá z nich obzvlášť ženská? Je to proto, že přílišná ženskost škodí ženské kariéře? Jedním slovem ano.

Například je velmi ženské se hodně usmívat. A i když vám úsměv může získat spoustu sympatií, může také zkreslit vaše sdělení a působit méně asertivně. To je pro ženy těžké kontrolovat, protože jsou k úsměvu vychovávány mnohem více než muži, a tak se často usmívají, aniž by si to uvědomovaly.

Pokud se například snažíte předat vážné sdělení, úsměv bude v rozporu s tím, co chcete sdělit.

Další problém s úsměvem vzniká, když se ženy usmívají, když kritizují druhou osobu. Může to být ze zvyku nebo z důvodu snahy o zjemnění sdělení, ale žena tak může působit nejistě nebo neupřímně. Navíc v situacích potenciálního konfliktu může být úsměv mylně považován za úšklebek – a konflikt eskalovat.

Zde je třeba si uvědomit ještě jednu věc: pokud se budete prezentovat příliš žensky, odvedete pozornost lidí od své profesionální kompetence a od toho, co chcete říci.

Ženské rysy vaší prezentace působí na ostatní lidi silně – na úkor ostatních aspektů vaší profesní osobnosti. Pokud máte tendenci stylizovat se výrazně žensky nebo hravě, mohou to být právě tyto rysy, které si ostatní budou spojovat s vaší osobností – a nikoli vaše profesionalita. Pokud si například na konferenci vezmete příliš mnoho doplňků, lidé mohou být fascinováni šperky visícími z vašich uší, místo aby naslouchali fundovaným myšlenkám, o které se chcete podělit.