Houževnatost

Angela Duckworthová je americká psycholožka a profesorka na University of Pennsylvania. Její výzkum se zaměřuje na oblasti motivace, sebeovládání a vytrvalosti.

V roce 2013 založila organizaci Character Lab, která se snaží pomoci dětem rozvíjet charakterové vlastnosti jako houževnatost, optimismus a empatie. Je autorkou knihy Houževnatost: Síla vytrvalosti a vášně, která se stala bestsellerem a byla přeložena do více než 20 jazyků.

Její práce byla oceněna mnoha prestižními cenami, včetně MacArthur Fellowship a Grawemeyer Award.

Tvrdá práce jako nejdůležitější aspekt

Pokud se vám zpočátku nebude dařit, zvedněte se a zkuste to znovu. Tak se to alespoň říká. Neustále nám říkají, že máme vytrvat a bojovat, i když se to zpočátku zdá příliš těžké. Přes všechen ten důraz na to, abychom tvrdě pracovali a vytrvali, však ve skutečnosti nevěříme, že nás to dostane na vrchol. V hloubi duše víme, že na vrchol se lidé dostanou díky talentu, nikoliv díky vytrvalosti.

Tento způsob myšlení je však mylný. Talent se přeceňuje. To, co skutečně potřebujete, je odvaha a odhodlání.

Zdá se vám toto tvrzení naivní? V tomto shrnutí najdete argumenty, které jej potvrzují. Poté již nebudete pochybovat o tom, jak důležitá je tvrdá práce.

Talent oceňujeme víc než tvrdou práci

Která vlastnost je podle vás u partnera důležitější – inteligence, nebo dobrý vzhled? A co u zaměstnance – přirozený talent, nebo silná pracovní morálka? V obou těchto případech máme tendenci klamat sami sebe tím, že odpovídáme proti svým přirozeným instinktům.

Několik celonárodních průzkumů ve Spojených státech položilo otázku: která vlastnost je pro úspěch důležitější – talent nebo pracovitost? Přibližně 66 % respondentů upřednostnilo tvrdou práci, odvahu a odhodlání. Tvrdá práce byla podle jejich tvrzení vlastností, kterou hledají při hledání potenciálního zaměstnance.

A tento názor se netýká pouze podnikatelské sféry.

V roce 2011 položil psycholog Chia-Jung Tsay tuto otázku hudebním odborníkům a drtivá většina odpověděla, že klíčem k úspěchu je praxe a tvrdá práce.

Ale pokud jsme k sobě upřímní, skutečně věříme, že talent má přednost před tvrdou prací.

Ve stejné studii z roku 2011 byly hudebním expertům přehrány dvě nahrávky a bylo jim řečeno, že jedna z nich představuje přirozeně talentovaného hudebníka, zatímco druhá představuje roky tvrdé práce.

Přestože odborníci uvedli, že dávají přednost tvrdé práci, v drtivé většině zvolili jako lepšího přirozeně talentovaného hudebníka. V tom je ale háček: expertům byly přehrány identické klavírní skladby od stejného hudebníka.

K tomuto druhu sebeklamu dochází i ve světě podnikání.

Tsayova studie se zabývala také zkušenostmi podnikatelů a zjistila, že ti pracovití potřebovali o několik let více zkušeností a nejméně o 40 000 dolarů vyšší počáteční kapitál, aby mohli konkurovat lidem přirozeně nadaným.

Častěji se stává, že pokud je kandidát prezentován jako člověk s přirozeným talentem pro navazování kontaktů s lidmi, bude považován za cennějšího než ten, kdo tvrdě pracoval na vybudování sítě spolupracovníků.

Úsilí je důležitější než talent

Když Bill Clinton vystoupal po politickém žebříčku až na post prezidenta USA, vypadalo to, že to zvládl bez námahy. U Hillary Clintonové to naopak nikdy nevypadalo snadno. To by však nakonec mohlo hrát v její prospěch.

Úsilí vede nejen k dovednostem, ale také k výsledkům, takže úsilí je dvakrát důležitější než talent.

Můžete se na to dívat jako na rovnici – abyste určili úroveň svých dovedností, vezmete svůj talent v dané oblasti a vynásobíte ho množstvím úsilí, které jste vynaložili. Talent × úsilí = dovednost.

Když však dojde na dosahování výsledků, musíte tuto dovednost do rovnice opět dosadit. A výsledky budou opět záviset na množství vynaloženého úsilí. Tentokrát tedy platí: dovednost × úsilí = úspěch.

Můžete se na to podívat také z hlediska atletiky. I když jste přirozeně talentovaní, stejně musíte vynaložit úsilí na trénink a rozvoj svých dovedností. Pokud chcete například získat olympijské zlato, je to téměř výhradně čistá snaha, která vás k tomu dovede.

Pozoruhodnou sílu úsilí často objevují lidé, kteří bojují s nedostatkem talentu.

Dobrým příkladem je oceňovaný spisovatel John Irving. Irving zdaleka nebyl přirozeným talentem, ve škole se potýkal s problémy, byl o rok pozadu, z angličtiny měl trojku a u přijímacích zkoušek měl podprůměrné výsledky z jazyka.

Mělo to však svůj důvod. Ukázalo se, že Irving trpěl dyslexií a potřeboval mnohem více času než ostatní, aby si osvojil své dovednosti v oblasti čtení a psaní.

Irving se však nevzdal. Místo toho věnoval studiu dvakrát více úsilí než ostatní a tento zvyk si udržel po celý život.

Irving nakonec napsal a přepsal až deset návrhů svých románů, ale ví, že se mu jeho odvaha a tvrdá práce vyplatí. Výsledky mluví samy za sebe – jeho román Svět podle Garpa získal v roce 1978 Národní knižní cenu.

Malé cíle jsou důležité pro dosažení těch velkých

Konvenční moudrost říká, že bychom měli dělat to, co nás baví. Důležitější však je, abyste zůstali odhodláni dělat to, co vás baví. Dávat si malé každodenní úkoly je dobrý způsob, jak udržet úroveň svého úsilí.

Takovéto nízké cíle mohou sloužit jako cesta ke splnění vašich cílů.

Mnoho lidí si stanoví cíle vysoké úrovně, například stát se lékařem, právníkem nebo profesionálním sportovcem. Mít takový životní cíl je inspirativní, ale může vás to také vést k tomu, že si zapomenete stanovit všechny malé cíle, které musíte splnit, abyste velký cíl mohli uskutečnit.

Chcete-li se například stát lékařem, je třeba si nejprve stanovit řadu nízkých cílů, jako je studium a složení předlékařských zkoušek. Jakmile se tak stane, je třeba stanovit další malé cíle, například chodit včas na přednášky a dbát na to, abyste měli dobré známky.

Bez začlenění těchto malých cílů do každodenního života zůstane velký cíl nedosažitelným.

Mít větší sen a vizi je však důležité pro zajištění smyslu a inspirace v každodenním životě.

Koneckonců dodržovat disciplinovaný režim je mnohem snazší, když máte jasnou představu o tom, k čemu směřujete. A také pomáhá, když jsou tyto cíle přímočaré.

Vezměte si například Toma Seavera. Jediné, co kdy chtěl dělat, bylo nadhazovat baseball.

Když Seaver ve 42 letech odcházel do důchodu, měl za 20 let kariéry prvoligového baseballisty na kontě 3640 strikeoutů.

Během této kariéry Seaver organizoval všechno ve svém životě tak, aby svůj cíl nadhazovat udržel při životě. To znamenalo, že pokud cestoval ve dnech, kdy pálilo slunce, zdržoval se ve stínu, protože spálená kůže na paži, kterou nadhazuje, by mohl tento cíl opravdu narušit.

Takto vypadá věrnost svému cíli. Seaverův úspěch byl výsledkem jednoduchého cíle.

Mějte vždy realistická očekávání

Máte někdy problém získat motivaci během pracovního dne? Pokud ano, nejste sami. Průzkum společnosti Gallup z roku 2014 ukázal, že dvě třetiny amerických zaměstnanců se ve své práci necítí motivovány a většina lidí považuje svou práci za nudnou. Ve skutečnosti pouze 13 % pracovníků uvedlo, že se cítí být svou prací zaujati.

Tyto statistiky poukazují na jednoduchý fakt. Bez ohledu na to, jak jste pilní, pokud si chcete udržet motivaci, je důležité dělat něco, co vás zajímá.

V roce 2003 psycholog Mark Allen Morris provedl rozhovory se stovkami amerických zaměstnanců a výsledky potvrdily, že lidé jsou nejšťastnější, když se jejich práce protíná s jejich osobními zájmy.

To znamená, že kreativně smýšlející lidé se pravděpodobně nikdy plně nezapojí do administrativní práce za stolem. Stejně tak člověk, který rád pomáhá a spolupracuje s ostatními, bude jen těžko nacházet uspokojení v zaměstnání, které ho drží v izolaci nebo kde pracuje sám. 

S ohledem na to je také důležité mít realistická očekávání ohledně pracovních míst, která jsou vám k dispozici.

Psycholog Barry Schwartz poskytuje poradenství studentům na Univerzitě svobodných umění v Pensylvánii již 45 let a všiml si, že dnešní generace je obzvláště náchylná k tomu, mít nerealistická a hvězdná očekávání ohledně toho, co ji čeká.

Schwartz si všiml, že tento nepraktický pohled proniká do jejich profesního i milostného života. Pokud jde o práci a lásku, zjistil, že dnešní mladí lidé mají dojem, že na ně čeká jen jeden jedinečný a dokonalý protějšek a cokoli jiného je jen ztráta času. 

Dnešní generace by měla vědět, že ve skutečnosti existuje mnoho zaměstnání a partnerů, kteří mohou být základem úspěšného vztahu nebo kariéry.

A jakmile si takovou kariéru nebo partnera najdete, nezapomínejte, že je důležité u ní vydržet, abyste úspěšně dosáhli svých osobních i profesních cílů.