Jak se zbavit starostí a začít žít

Dale Carnegie byl americký spisovatel, lektor a významný představitel oboru osobnostního rozvoje. Narodil se v roce 1888 v Missouri a zemřel v roce 1955 v New Yorku.

Jeho nejznámější knihou je Jak získávat přátele a působit na lidi, která se stala bestsellerem a dodnes je považována za jednu z nejvlivnějších knih v oblasti osobního rozvoje. Jeho další kniha, Jak se zbavit starostí a začít žít, se též stala bestsellerem a dodnes patří mezi nejčtenější knihy v oblasti osobnostního rozvoje.

Carnegie se specializoval na oblasti komunikace, vztahů a úspěchu a jeho knihy jsou stále aktuální a inspirativní pro mnoho lidí po celém světě.

Carnegie založil také organizaci Dale Carnegie Training, která se zaměřuje na rozvoj komunikačních a vůdčích dovedností.

Úvod

Kniha "Jak se zbavit starostí a začít žít" nabízí mnoho způsobů, jak starosti překonat a vést nádherný život.

V knize jsou zmíněna základní fakta, která je třeba znát o obavách, a kouzelný vzorec pro řešení některých situací.

Pohled psychologů a lékařů:

• Obavy mohou způsobit, že i ten nejpevnější člověk onemocní.
• Strach může způsobit nervové zhroucení.
• Strach může dokonce způsobit zubní kaz.
• Strach je jedním z faktorů vysokého krevního tlaku.
• Strach způsobuje napětí a nervozitu a ovlivňuje žaludeční nervy.

Kniha navrhuje základní techniky analýzy obav, které vám krok za krokem pomohou se s nimi vyrovnat.

Kniha nabízí 7 způsobů, jak si vypěstovat duševní postoj, který vám přinese klid a štěstí. Také zlaté pravidlo pro překonání starostí, udržení energie a dobré nálady.

Kniha se skládá z několika skutečných příběhů, které čtenářům pomohou v překonání starostí, které vás dovedou k životnímu úspěchu.

Kniha je plná podobných příhod a vyprávění, díky nimž čtenáři snadno pochopí situaci a povedou šťastný život. Kniha, kterou si musí přečíst každý.

Příliš mnoho starostí neprospívá vašemu zdraví

Každý si dělá starosti. Málokdo z nás si však uvědomuje, jak škodlivé je to pro naše zdraví – příliš mnoho starostí může způsobit, že onemocníte.

Jak věděl už Platón, mysl a tělo jsou úzce propojeny. Bratři Mayové, slavní lékaři, kdysi prohlásili, že více než polovina nemocničních lůžek je obsazena lidmi trpícími frustrací, úzkostí, obavami a zoufalstvím.

Například artritida je jedním z mnoha vážných onemocnění, která mohou být způsobena starostmi. Ve skutečnosti jsou dvě hlavní příčiny artritidy spojeny se starostmi: krach manželství a finanční potíže. Existují také případy, které naznačují, že starosti mohou zvýšit pravděpodobnost šílenství a cukrovky. Je zřejmé, že starosti škodí vašemu zdraví!

Bohužel pro nás lze všude kolem najít důvody pro to, abychom si dělali starosti, často to platí zejména pro naši práci. Práce pod vysokým tlakem obvykle s sebou přináší více starostí i více nemocí než klidnější a pohodovější zaměstnání. Vysoká úroveň stresu, kterou si spojujeme s vysoce náročnými zaměstnáními, může vést k srdečním onemocněním. Jedna studie ukázala, že více než třetina vedoucích pracovníků podniků trpí nemocemi srdce, žaludečními vředy a vysokým krevním tlakem. Jiná studie zjistila, že na selhání srdce umírá dvacetkrát více lékařů než zemědělců.

To znamená, že pokud máte vysoce stresující zaměstnání, které vám způsobuje starosti, musíte najít způsob, jak se starostmi bojovat, jinak můžete brzy skončit s vředy nebo ještě hůř.

Své starosti zanalyzujte a vyhněte se chaosu

Jak byste se cítili, kdyby vám někdo v neděli večer řekl, že v pondělí ráno budete uvrženi do mučírny? Dělali byste si starosti? Pravděpodobně ano. Ale existuje způsob, jak se s těmito obavami vypořádat.

Hlavní příčinou starostí je zmatek, řekl Herbert E. Hawkes, děkan Columbia College. Podle něj se jen málo lidí obtěžuje analyzovat fakta o své situaci, když mají obavy.

Navrhl, že všechny druhy obav lze vyřešit použitím jednoduché třístupňové analýzy. Přesně to udělal Galen Litchfield v roce 1942, když uvízl v Japonci okupované Šanghaji a dostal zprávu, že se japonský admirál dozvěděl o majetku, který před Japonci ukryl. Za trest měl být v pondělí uvržen do pověstné mučírny japonské tajné policie. Litchfield se tu zprávu dozvěděl v neděli a přemýšlel, co má dělat.

Jeho řešením byly tyto tři kroky:

Nejprve si shrňte, proč máte obavy: Litchfield si vzal psací stroj a napsal si, čeho se obává – že ho ráno umučí k smrti.

Za druhé, analyzujte fakta: Litchfield napsal: „Co s tím mohu dělat?“ a pod to uvedl různé možnosti, jako je utéct, snažit se věci vysvětlit nebo se chovat, jako by se nic nestalo.

Za třetí, rozhodněte se, co udělat, a udělejte to: Litchfield se rozhodl, že jeho jedinou možností je jít do práce, jako by se nic nestalo.

Japonský admirál se zřejmě uklidnil, protože se na Litchfielda jen nasupeně mračil.

Jak vidíte, pečlivá analýza vašich starostí vám někdy může dokonce zachránit život.

Jakmile dospějete k rozhodnutí, jednejte podle něj

Udělali jste někdy v životě rozhodnutí, ale poté jste ho neustále zpochybňovali? Tato tendence je u lidí velmi častá; neustále přemýšlíme, zda jsme udělali správnou věc a zda ještě nemáme dostatek času na to, abychom se vydali jinou cestou.

Ačkoli je tato tendence běžná, může být také velmi škodlivá, pokud se snažíte najít způsob, jak své starosti řešit.

Když se snažíte rozhodnout, jak vyřešit znepokojující problém, musíte samozřejmě začít analýzou faktů. Jakmile je však tato analýza dokončena a vy jste se rozhodli pro určitý postup, neměli byste se vracet zpět do fáze analýzy.

Pamatujte: rozhodnutí jste již učinili, takže podle něj jednejte a nemějte z něj obavy. Nezastavujte se ani na okamžik, neváhejte, nezvažujte a nevracejte se zpět. I ta nejmenší pochybnost může vést k řetězové reakci, která znehodnotí veškerou analýzu a práci, kterou jste již řešení svých starostí věnovali.

Jakmile se rozhodnete pro určitý postup, držte se ho a nikdy neváhejte. Jinak se ocitnete opět na začátku.

Žijte v přítomném okamžiku, neřešte, co bylo včera, ani to, co bude zítra

Strávili jste někdy noc převalováním se a přemítáním o něčem, co se stalo v minulosti nebo co by se mohlo stát v budoucnosti? Pokud ano, nejste sami - většina lidí to rovněž zažila. Ale k čemu to je?

Dělat si starosti s minulostí nebo budoucností je zbytečné. Spisovatel Stephen Leacock tuto absurditu vystihl popisem chlapce, který mluví o tom, „až bude velký“. Když je pak dítě vetší, říká: „Až vyrostu.“ V dospělosti říká: „Až se ožením.“ A jako ženatý muž přemýšlí o tom, až bude moct jít do důchodu. Ale až bude v důchodu a ohlédne se za svou cestou životem, pocítí mrazení v zádech a uvědomí si, že všechno promeškal a že už je pozdě.

Proto, abyste se vyhnuli takovému smutnému osudu, měli byste žít pouze přítomností.

Podobně jako má loď různé vodotěsné oddíly, potřebujete si i vy udělat z vašich dnů izolované jednotky. Je to způsob, jak omezit svou pozornost na přítomnost a ochránit se před zbytečným zaobíráním se minulostí nebo spekulacemi o budoucnosti. Pravidlo je jednoduché: cokoli se stalo v minulosti, nebo by se mohlo stát v budoucnosti, nesmí zasahovat do dneška.

Samozřejmě můžete a měli byste stále plánovat a připravovat se na budoucnost, ale nemá smysl se jí zabývat příliš často. Nejlepší způsob, jak se připravit na budoucnost, je dělat to nejlepší, co můžete, v přítomném okamžiku. 

Příkladem člověka, kterému tato rada pomohla, je vdova, která měla kvůli žalu a osamění sklony k sebevraždě. Při čtení narazila jednoho dne na citát: „Pro moudrého člověka je každý den novým životem.“ Inspirována těmito slovy si je vdova následně opakovala každé ráno a nakonec ve svém životě dosáhla úspěchu a nalezla štěstí.

Včerejšek je mrtvý a zítřek se ještě nenarodil, tak si s nimi nedělejte starosti. Místo toho se soustřeďte pouze na to, co můžete udělat dnes.