Kraď jako umělec

Austin Kleon je americký spisovatel, umělec a řečník. Narodil se v roce 1983 v Ohiu a v současné době žije v Austinu, Texas.

Kleon je autorem několika knih, včetně bestselleru Kraď jako umělec, který se stal inspirací pro mnoho kreativních lidí po celém světě. Jeho další knihy zahrnují Ukaž, co děláš! a Jeď dál.

Kleonova práce se zaměřuje na kreativitu, umění a inspiraci a jeho styl psaní je přístupný a zábavný. Kleon také pravidelně přednáší a vystupuje na konferencích a festivaly po celém světě.

Zjistěte, proč je každý velký umělec zloděj

Kdo je podle vás největší zloděj všech dob? Možná John Dillinger? Nebo lupiči z Velké vlakové loupeže? A co když to byl Picasso nebo Dalí?

Za každým velkým uměleckým dílem se skrývá jiné velké umělecké dílo. Tvůrčí dílo nevzniká ve vzduchoprázdnu, je výsledkem tvrdé práce celých generací umělců. Každý dobrý umělec takový umělecký odkaz maximálně využije: zkrátka se nebude bát ukrást nápad někoho jiného.

V těchto krátkých kapitolách se dozvíte, jak se můžete nechat ovlivnit svými uměleckými hrdiny a jak se jako tvůrce prosadit v moderním světě.

Zcela originální umění neexistuje

Co dělá skvělé umění skvělým? Mnoho lidí předpokládá, že originalita je to, co určuje velikost: umění může být geniální pouze tehdy, když je něčím, co nikdo předtím neviděl.

To dokáže umělce dohnat k tomu, že se snaží vytvářet zcela originální věci. Ať se však snaží sebevíc, vždycky se jim to nepodaří. Ani jedno umění a žádný umělec nejsou zcela originální - ani Picasso, ani Dalí, ani W. B. Yeats.

Všechno umění je výsledkem umělcových inspirací a vlivů. Samotní umělci vůbec nejsou originální - přebírají (nebo kradou) to, co udělali jiní, a pak to posouvají o stupeň dál.

Například Beatles začínali jako cover kapela. Vlastní písně začali psát až poté, co si osvojili tvorbu svých idolů.

Umělecké vlivy jsou něco jako genetika. Každé dítě je směsicí genů svých rodičů. DNA člověka není nová ani originální, ale její konkrétní výstup ano.

To znamená, že umělecká tvorba začíná, když najdete to správné umění, které můžete ukrást nebo na kterém můžete stavět. Obklopte se tedy uměním, které stojí za to ukrást!

Dobrým způsobem, jak toho dosáhnout, je vytvořit si vlastní umělecký rodokmen. Nejprve najděte umělce nebo jinou tvůrčí osobnost, jejíž práci hluboce obdivujete. Pak se ponořte do jejich světa: vystavte si jejich obrazy na zeď, zjistěte, co je motivovalo a naučte se strategie, které používali k vytvoření děl, které máte rádi.

Dále si zjistěte informace o třech lidech, kteří ovlivňovali osobu, jejíž dílo milujete a tento proces zopakujte s nimi. V tomto postupu můžete pokračovat tak dlouho, jak budete chtít. Čím více se váš strom rozvětví, tím více nápadů budete moci začlenit do své vlastní práce.

Nakonec byste měli sami sebe vnímat jako nejnovější větev na stromě. Když se budete cítit napojeni na odkaz velkých umělců, budete mít ještě větší inspiraci k tvorbě.

Začněte napodobováním svých idolů a skončete jejich následováním

Skutečně originální umění tedy neexistuje. Ale to jistě neznamená, že můžete jen kopírovat cizí díla, že?

Vlastně tak trochu ano! Určitě nemůžete plagiovat cizí dílo tím, že ho budete vydávat za své, ale napodobování někoho je něco jiného - a je to skvělý způsob, jak začít.

Když začínáte, pravděpodobně nebudete vědět, co přesně chcete vytvořit. V této fázi je imitování svých vzorů velmi přínosné.

Najděte si tedy člověka, jehož dílo se vám líbí a snažte se mu podobat. To neznamená jen kopírovat jeho práci. Napodobujte vše, co se ho týká: zjistěte si něco o jeho životním stylu a o tom, co ho motivovalo k tvorbě.

Řada hudebníků, například Nick Cave, začínala napodobováním svých idolů.

Když budete své vzory kopírovat, postupně si uvědomíte, že jste úplně jiní než oni. V některých oblastech nebudete schopni dělat přesně to, co dělají oni.

Až tyto oblasti najdete, objevíte svou vlastní uměleckou „niche“ - vlastní způsob tvorby. Právě tyto „slabiny" byste měli začít využívat. Tomu se říká emulace.

Conan O'Brien, komik a moderátor talk show, začal svou kariéru právě tímto způsobem. Zpočátku chtěl být jako David Letterman, ale nedokázal ho přesně napodobit. Díky svým odlišnostem však vynikl a zcela se od svého idolu odlišil.

David Letterman chtěl být jako Johnny Carson a ten se zase chtěl stát Jackem Bennym. Každý z těchto mužů začínal napodobováním svých předchůdců, pak našel svou slabinu, díky níž se odlišil a na těchto odlišnostech postavil svou kariéru. Oblasti, ve kterých se jim nepodařilo napodobit své hrdiny, nakonec určily jejich kariéru a učinily jejich dílo tím, čím se stalo.

Když se v životě zaměříte na umění, neopouštějte své koníčky a vedlejší projekty

Když se vydáte na cestu umělce, můžete být v pokušení opustit své koníčky a vedlejší projekty, abyste se mohli plně ponořit do své práce.

Může se to zdát jako dobrý nápad, ale takové sebeomezování může ve skutečnosti bránit vaší produktivitě a štěstí.

Důvodů je hned několik. Zaprvé, vaše koníčky a další projekty vám poskytují východisko, když vás postihnou tvůrčí bloky.

Pokud se budete soustředit pouze na jeden projekt, co budete dělat, když narazíte na blok? Pravděpodobně se jím budete snažit prokousat. Vaše snaha bude nejspíš marná a budete ze sebe frustrovaní. Utrpí tím i vaše práce.

Kreativita a inspirace často přicházejí, když necháte svou mysl bloumat. Proto je dobré mít několik záložních projektů, které vás odvedou od toho hlavního - mohou vytvořit potřebný mentální prostor pro inovace.

Vedlejší projekty ani nemusí mít tvůrčí charakter. Pokud věnujete čas domácím pracím nebo si dokonce jen čas od času dovolíte prokrastinovat, má to stejný efekt.

Důležité je také udržovat své koníčky, protože pokud je opustíte, budete se pravděpodobně cítit prázdní. Jak můžete být skutečně kreativní, když vám není dovoleno občas si odpočinout a užít si? Bez ohledu na to, jak moc se věnujete svému hlavnímu projektu, vždy budete mít ve svém životě nějakou prázdnotu, pokud si budete odpírat volnočasové aktivity.

Autor to zjistil, když přestal hrát na kytaru, aby se mohl soustředit na umění. Také se cítil prázdný, dokud si jednoduše nedovolil vrátit se ke kytaře. Cítil se šťastnější a spokojenější a zlepšila se i jeho umělecká tvorba.

Sdílejte svou práci s ostatními, abyste se stali známými, ale nejprve si užívejte výhod neznámosti

Chcete být slavní? Mnozí z vás určitě ano. Někteří umělci usilují o to, aby se proslavili co nejdříve - touto cestou se však nevydávejte. Snaha stát se známým v dlouhodobém horizontu je skvělá, ale když začínáte, může vám ve skutečnosti vaše neznámost pomoci v kariéře.

Neviditelnost vám dává šanci být kreativní a dělat chyby. Když vás lidé znají, každý aspekt vaší práce bude podroben kontrole. Budete pod mnohem větším tlakem, abyste vytvořili „skvělé" umění. Bude také těžší experimentovat, protože lidé od vás budou něco očekávat. Pokud zkusíte něco nového a nebude to fungovat, tak budou nadávat.

Když jste neznámí, těmto problémům nečelíte. Když o vás nikdo neví, můžete dělat cokoli a dovolit si tolik chyb, kolik chcete.

Nakonec si vás ale přece jen někdo všimne. Jaký je tedy nejlepší způsob, jak toho dosáhnout?

Je to vlastně docela jednoduché: musíte se o svou práci podělit s ostatními. Pomocí internetu je to nyní mnohem snazší.

S lidmi můžete sdílet cokoli, pokud to dokládá vaši vášeň. Mohou to být vaše finální práce, rozpracované práce, čmáranice, výzkumy nebo tipy na techniky. Záleží jen na tom, aby vaši diváci získali představu o tom, co vás baví.

Když lidi pozvete, aby s vámi sdíleli vaše nadšení a zájem, budou se s vámi cítit více propojeni. Bude také pravděpodobnější, že se vrátí a budou chtít víc.

Vytvořte si tedy blog, nebo webové stránky, nebo zveřejněte svou práci na nějaké jiné online platformě. Je to důležitá součást vaší umělecké cesty.