Lykke

Meik Wiking je dánský spisovatel a zakladatel Institutu pro výzkum štěstí. Narodil se v roce 1978 v Roskilde a vystudoval sociální vědy na Kodaňské univerzitě.

Je autorem několika knih, včetně celosvětových bestsellerů Hygge a Lykke, které se zaměřují na dánský koncept štěstí a spokojenosti s životem

Meik se specializuje na výzkum štěstí a kvality života a jeho práce byla publikována v mnoha prestižních časopisech. Je také členem Mezinárodní asociace pro výzkum štěstí a spolupracuje s mnoha organizacemi, které se zabývají zlepšováním kvality života.

Meik žije v Kodani se svou rodinou a věnuje se psaní knih a přednáškám po celém světě.

Proč jsou lidé ve skandinávských zemích šťastní

Komu by se v životě nehodilo trochu víc štěstí? A kde jinde ho hledat než v Dánsku, které se trvale umisťuje na předních příčkách žebříčků nejšťastnějších zemí na světě.

Autor knihy Meik Wiking sesbíral všechny důvody dánského štěstí. Od dopravy, vzdělání, komunitního aktivismu až po charitativní činnost – to vše je zde shrnuto včetně spousty konkrétních dat a výzkumů, které to potvrzují.

Pokud jste tedy někdy uvažovali o tom, že se přestěhujete do Dánska, abyste žili dobrý život, proč si pro začátek nezjistit, co dělá Dánsko tak šťastným místem. Je docela možné, že můžete zůstat tam, kde jste, poučit se z těchto lekcí o životě a udělat svou současnou situaci o hodně šťastnější.

Pro štěstí je nezbytné trávit čas s ostatními a pěstovat komunitu

Vždy jednou za čas je zveřejněn žebříček zemí podle toho, jak šťastně se v nich žije, a jedna země se často umisťuje na předních příčkách – Dánsko. Čím to ale je, že jsou Dánové tak šťastní?

Podle zprávy OSN o míře štěstí ve světě je jedním z rozhodujících faktorů smysl pro komunitu v dané zemi a to, že lidé společně usilují o veřejné blaho. Když mají lidé pocit, že si jejich spoluobčané navzájem kryjí záda, umožňuje jim to lépe odpočívat a být šťastnější, zejména v těžkých dobách.

V roce 2014 ukázal průzkum Gallupova ústavu, že devět z deseti Dánů rádo platí daně, přestože průměrná sazba daně z příjmu v zemi činí 45 %. A pro ty, kteří vydělávají více než 61 500 eur, je tato sazba neuvěřitelných 52 %.

Důvodem, proč jsou Dánové tak ochotní platit, je to, že chápou, že peníze jdou na veřejné blaho. Funguje to jako záchranná síť; všichni daňoví poplatníci vědí, že o ně bude postaráno, pokud onemocní nebo ztratí práci.

A Dánsko bylo také prvním státem, který zavedl bofælleskaber, což v překladu znamená „živé komunity“. Jedná se o dobrovolné spolubydlení, v rámci něhož si obyvatelé a rodiny zakládají vlastní soběstačné čtvrti.

První bofællesskab se objevil poté, co spisovatelka Bodil Graaeová napsala vlivný úvodník s názvem „Děti by měly mít 100 rodičů“. Článek byl nadšenou podporou komunitního bydlení a inspiroval skupinu rodin k vytvoření komunity Sætterdammen v Hillerødu severně od Kodaně.

Teď přeskočíme do roku 2017, kdy už bylo zapojeno do komunitního spolubydlení přibližně 50 000 Dánů a stovky dalších lidí založili podobná společenství po celé Evropě a Americe.

Je prokázáno, že smysl pro komunitu zvyšuje štěstí, nicméně štěstí lze nalézt i v odpojení od virtuálního světa.

V roce 2015 provedl kodaňský Institut pro výzkum štěstí experiment, při němž se účastníci na celý týden zdrželi používání Facebooku. Potvrdilo se, že se účastníci experimentu cítili méně osamělí a výrazně se zvýšila míra jejich životní spokojenosti.

Samozřejmě, že přestat používat Facebook se snáze řekne, než udělá. Své šance na úspěšné odpoutání však můžete zvýšit tím, že do svého plánu zapojíte své přátele a rodinu. Když spojíte své síly a dohodnete se na tom, že nebudete používat technologie v určité dny v týdnu nebo v určitých denních hodinách, zajistíte tak, že lidé kolem vás také odloží své přístroje a budete si naplno užívat života – společně.

To, že se těšíme na zážitky, přímo ovlivňuje naše štěstí

Co myslíte – rovná se více peněz více štěstí? Ukazuje se, že bohatší země se ve zprávách o míře štěstí skutečně umisťují na vyšších příčkách. Nenechte se však mýlit, že mezi bohatstvím a štěstím existuje přímá souvislost.

Vezměme si například Jižní Koreu. Během pouhých dvou generací se z jedné z nejchudších zemí světa stala jednou z nejbohatších. Přesto má nejvyšší počet sebevražd na obyvatele a v žebříčku míry štěstí ve světě se umístila na 55. místě.

Studie ukazují, že to, co přímo ovlivňuje štěstí, jsou zážitky, které v životě prožíváme, přičemž rozhodujícím faktorem je očekávání, které tyto zážitky provází.

Důkladným výzkumem vědci Elizabeth Dunnová a Michael Norton zjistili, že 57 % lidí potřebuje k tomu, aby se cítili šťastnější, jak nákup vytouženého produktu, tak i očekávání tohoto nákupu. Pouze 34 % respondentů uvedlo, že je šťastnějšími učinil samotný produkt.

Tuto skutečnost můžete využít ve svůj prospěch tak, že nákupy spojíte s nějakou nadcházející příležitostí nebo s okamžikem, kdy dosáhnete určitého cíle.

Pokud si například chcete koupit nové polohovací křeslo do obývacího pokoje, neobjednávejte si ho hned. Místo toho použijte nákup jako odměnu za splnění důležité položky z vašeho seznamu úkolů. Tímto způsobem získáte nejen štěstí, které vám přinese vlastnictví pohodlného nového křesla, ale také odměnu v podobě uspokojení z dokončení tohoto úkolu, které si připomenete pokaždé, když se do něj posadíte.

Další možností je plánovat dopředu a využít potěšení, které přináší očekávání. Místo spontánního chování si tedy zábavu naplánujte předem a mezitím si užívejte vědomí, že příjemné zážitky jsou za rohem.

Na druhou stranu existují zabijáci štěstí, kterým byste se měli vyhnout, jako je například srovnávání svého majetku s majetkem ostatních.

To může být těžké, protože lidé se rádi chlubí svými penězi, což sociolog 19. století Thorstein Veblen kdysi nazval „demonstrativní spotřebou“. Jak Veblen popsal, lidé utrácejí více, než si mohou dovolit, aby vypadali bohatší a úspěšnější.

Když se všichni zapojí do demonstrativní spotřeby, je to jako závody ve zbrojení, kdy se jeden člověk snaží zastínit druhého. Jediné, čeho tím ale ve skutečnosti dosáhneme, je, že všichni budou na mizině a nešťastní.

Udělejte proto laskavost sami sobě a odolejte srovnávání svého majetku s majetkem ostatních.

Dalším faktorem je zdraví, jak tělesné, tak duševní

Čas od času by se nám všem hodil nový impuls, který by nás přinutil zajít do posilovny nebo jít si zaběhat. Tím impulsem může být třeba tento fakt – být fit není dobré jen pro vaše zdraví, vede to také k většímu štěstí.

Dalším důvodem, proč jsou Dánové šťastní, je jejich zdraví. K tomu přispívá i počet lidí, kteří jezdí na kole místo autem. Podle studie University of Glasgow z roku 2017 snižuje jízda do práce na kole riziko předčasného úmrtí o 41 %.

Řekli byste, že v Kodani jezdí do práce na kole 63 % lidí a v celém Dánsku se 17 % všech cest uskuteční na kole? Navíc za každý kilometr ujetý v Kodani na kole ušetří město přibližně sedm centů díky snížení dopravního zatížení, znečištění ovzduší a poškození silnic a další infrastruktury.

Ale i když nemáte kolo, můžete cestovat spokojeněji. Studie vědců z montrealské McGill University prověřila všechny způsoby dopravy, aby zjistila, který z nich činí dojíždějící do práce nejšťastnějšími. Výsledky ukázaly, že největší spokojenost lidem přináší chůze, zatímco jízda autobusem přináší spokojenost nejmenší.

Pokud tedy chcete žít zdravěji a spokojeněji, nejlepší radou je začít chodit do práce pěšky nebo jezdit na kole, pokud to jde.

Dobré zdraví však nekončí jen u těla – klíčem k celkovému štěstí je také zdravá mysl.

V Japonsku je stále populárnější aktivita známá jako šinrin-joku neboli „lesní koupel“ spočívající ve vstřebávání bohaté škály pohledů, zvuků a vůní, které les nabízí. Bylo prokázáno, že takové pohroužení do přírody zlepšuje psychické i fyziologické zdraví.

Ačkoli se mnozí shodují, že duševní zdraví má velkou roli v pocitu štěstí, některé kultury se stále dívají přezíravě na ty, kteří vyhledávají psychiatrickou pomoc. Jižní Korea je jednou z nich. V důsledku toho se tato země řadí na nejnižší místa v počtu lidí léčených s depresí a na přední místa v počtu sebevražd na obyvatele.

Naštěstí se celosvětově přístup k duševnímu zdraví mění a mnoho populárních osobností ve společnosti otevřeně a upřímně hovoří o svých vlastních zkušenostech s duševními problémy. I britský princ Harry otevřeně promluvit o svých problémech a zároveň povzbudil ostatní, aby se nestyděli vyhledat pomoc, když se jim nedaří dobře.

Více volného času vás duševně povzbudí

Na libovolném seznamu věcí, které jsou důležité pro celkové štěstí, by se svoboda pravděpodobně umístila na nejvyšších příčkách. Ale i když si možná pod pojmem svoboda představujete svobodu rozhodování a plnění svých snů, existuje ještě jeden, často přehlížený aspekt svobody – volný čas.

Lidé potřebují volno a pokud jde o země se zdravou rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, Dánsko patří k nejlepším na světě.

Zatímco lidé ve Spojených státech a Velké Británii považují za normální pracovat minimálně do 17:00, Dánům by to připadalo dost přehnané. Průměrný Dán totiž odpracuje ročně o 300 hodin méně než průměrný americký pracovník – 1 457 hodin oproti 1 790 hodinám.

Jedním z typů lidí, kteří obvykle zoufale potřebují volný čas, jsou novopečení rodiče. I zde má Dánsko řešení, konkrétně 52 týdnů placené dovolené, kterou lze rozdělit mezi oba rodiče.

Rodiče však potřebují víc než jen volno v práci, potřebují pomocnou ruku. Je to zásadní kvůli rozdílu štěstí u rodičů, který ukazuje, že statisticky vzato jsou novopečení rodiče obvykle méně šťastní než jejich vrstevníci, kteří děti nemají.

Abychom to lépe pochopili, podívejme se na Portugalsko, kde žijí nejšťastnější rodiče.

Portugalsko je jedinečné tím, že 72 % novopečených rodičů uvádí, že prarodiče hrají klíčovou roli při výchově a vzdělávání jejich dětí. S takovou podporou mají rodiče samozřejmě více volného času a jsou šťastnější než rodiče, kteří takovou podporu nemají.

Z tohoto důvodu Dánsko vytvořilo program „bonusových prarodičů“ pro rodiny, jejichž prarodiče nemohou hrát aktivní roli při výchově dětí. Rodiny, které se do programu zapojí, se propojí se seniory ve své komunitě, čímž rodiče získají více volného času a senioři více aktivit ve svém životě – je to skutečná výhra pro všechny.

Na papíře by se mohlo zdát, že samostatně výdělečně činné osoby budou další skupinou prožívající méně štěstí. Podle zprávy OSN o míře štěstí ve světě pracují více za menší mzdu a mají jen malou jistotu zaměstnání.

Ale navzdory těmto skutečnostem jsou lidé na volné noze často šťastnější, a to jak z hlediska spokojenosti s prací, tak z hlediska celkové životní spokojenosti.

Přestože mají méně volného času, mají samostatně výdělečně činní pracovníci obvykle více svobody v jiných oblastech, například se mohou věnovat svým zájmům, odmítat nežádoucí klienty a přizpůsobovat si rozvrh svým potřebám.