Pravidla úspěchu

Brian Tracy je světoznámý autor, řečník a podnikatel, který se specializuje na oblasti osobního rozvoje a úspěchu. Narodil se v Kanadě v roce 1944 a v současnosti žije v Kalifornii.

Je autorem více než 80 knih, které byly přeloženy do více než 42 jazyků a prodaly se v milionech kopií po celém světě. Mezi jeho nejznámější tituly patří Snězte tu žábu!, Pravidla úspěchu, Psychologie prodeje, Věřte tomu a dosáhnete toho, Základní princip a Už žádné výmluvy!

Brian Tracy je také často zván jako řečník na konference a semináře po celém světě, kde sdílí své zkušenosti a rady pro dosažení úspěchu.

Je považován za jednoho z nejvlivnějších lidí v oblasti osobního rozvoje a jeho knihy a přednášky pomohly mnoha lidem dosáhnout svých cílů a snů.

Zvyšte svou mozkovou kapacitu a tím i svůj úspěch

Cítíte se někdy intelektuálně méněcenní než ostatní? A navíc máte pocit, že s tím nemůžete nic dělat, jako by někteří lidé byli prostě kreativnější nebo měli lepší schopnosti řešit problémy, pokud jde o matematiku a technologie?

Zamyslete se znovu. Ve skutečnosti je mnohem pravděpodobnější, že geniální lidé, které obdivujete, prostě využívají větší část svého mozkového potenciálu než vy. A nejsou nijak výjimeční. Ve skutečnosti se všichni můžeme naučit lépe využívat svůj mozek. Nikdo to neumí lépe než guru seberozvoje Brian Tracy.

V tomto shrnutí se dozvíte, jak svou mysl nasměrovat k úspěchu. Pomocí několika jednoduchých pravidel můžete stimulovat svůj mozek a nastartovat další neurony.

Prvním krokem k uvolnění potenciálu vašeho mozku je změna perspektivy

Představme si, že máte bankovní účet se zůstatkem jednoho milionu dolarů. Nyní si představte, že z tohoto milionu máte přístup pouze k 20 000 dolarů. To by byla dost frustrující situace, že? Ale je neuvěřitelné, že právě tak malý přístup máte k bohatství mozkové kapacity uvnitř své hlavy. Nedávné studie zjistily, že průměrný člověk využívá jen asi 2 % svých mentálních schopností.

Jinými slovy, 98 procent naší potenciální síly leží ladem. Jak velký je to však potenciál? Inu, všichni máme přibližně 100 miliard mozkových buněk a každá z těchto buněk je propojena s přibližně 20 000 dalšími buňkami.

Podle Tonyho Buzana, odborníka na mozek, kdyby každý dokázal využít všechny své mozkové buňky, mohl by každý člověk vygenerovat více nápadů, než je molekul ve vesmíru.

Naštěstí je každý z nás schopen tuto nevyužitou mozkovou kapacitu využít. Pro začátek stačí změnit úhel pohledu.

To, jak se díváme na život a jak si ho vykládáme, je nesmírně důležité pro to, abychom z něj vytěžili maximum. Například člověk s optimistickou perspektivou bude vidět svět plný potenciálu a dobra, zatímco pesimista bude vidět jen problémy a negativitu. Tváří v tvář konstruktivní zpětné vazbě může být pesimista svým neúspěchem zahlcen, zatímco optimista jej pravděpodobně bude vnímat jako příležitost k učení a růstu.

Bohužel naše perspektivy bývají úzké a omezené, jak ukazuje následující slavná buddhistická anekdota.

Šest moudrých slepců se snaží popsat slona. První muž se dotkne sloního ucha a řekne, že slon je jako tlustá deka. Druhý se dotkne klu a usoudí, že zvíře je ostré a špičaté. Třetí se dotkne nohy a dojde k závěru, že slon je jako kmen stromu. Čtvrtý se dotkne boku a domnívá se, že je jako zeď. Pátý si sáhne na ocas a představí si provaz. A šestý člověk položí ruce na sloní hlavu, která mu připomíná skálu.

Všichni mají různé perspektivy, a přestože se žádný z nich úplně nemýlí, každý z nich postrádá celkový obraz, protože se zaměřuje jen na určité části. Chceme-li se vyhnout stejnému osudu, musíme rozšířit své vlastní perspektivy.

V následujících úryvcích se podíváme na způsoby, jak můžete změnit svou perspektivu, abyste začali úspěšně myslet a žít.

Kombinace dlouhodobého myšlení a okamžitých kroků umožní dosáhnout cíle

Pokud jde o plánování v životě, můžete zaujmout dvě perspektivy: Můžete si osvojit krátkodobé myšlení a soustředit se na maximalizaci potěšení tady a teď, nebo můžete přemýšlet a plánovat dlouhodobě. Dlouhodobé myšlení se soustředí na to, abyste byli o krok napřed a zvažovali důsledky svých činů, a pak důsledky těchto důsledků atd.

Co je tedy lepší? No, drtivá většina lidí, kteří jsou šťastní a úspěšní, se také zaměřuje na dlouhodobé myšlení.

Harvardský profesor Edward Banfield v roce 1970 sledoval lidi z různých socioekonomických vrstev a vypozoroval, že lidé, kteří vydělávali více peněz, byli ti, kteří mysleli dopředu – často na roky či desetiletí dopředu. To jsou nejchytřejší lidé ve společnosti. Jejich chytrost však nepramenila z toho, že by měli nebetyčně vysoké IQ, ale z jejich perspektivy, především ze schopnosti přemýšlet o tom, jak je každý jejich čin přiblíží k jejich konečným cílům.

A to je stejně důležité i dnes. Podle časopisu Forbes se v roce 2015 objevilo 290 nových miliardářů, z nichž 66 % vzniklo vlastním přičiněním a začínali téměř s ničím. Pro vytvoření takového bohatství od úplného začátku je klíčové dlouhodobé plánování.

Chcete-li se zařadit mezi tyto bystré jedince, musíte se zamyslet nad tím, kde byste chtěli být za pět let, a pak zjistit, co musíte udělat nyní, abyste se tam dostali. To zahrnuje zhodnocení vašeho pracovního a osobního života, stejně jako vašeho zdraví a finanční nezávislosti, a následné přijetí důležitých rozhodnutí na základě těchto informací.

Vždy se však vyplatí mít na paměti: Je třeba si uvědomit, že nestačí jen zformulovat skvělý plán, ale je třeba podle něj také jednat.

Myslíte například dopředu na to, že si budete užívat pohodlný důchod? Obrovské množství Američanů (přesněji 70 %) žije od výplaty k výplatě. Nepřemýšlejí o spoření nebo investování do budoucnosti; raději přemýšlejí krátkodobě a soustředí se na to, jaké auto nebo gadget si mohou koupit právě teď. Až tito lidé dosáhnou důchodového věku, čeká je pořádný šok.

Pokud se chcete tomuto osudu vyhnout, potřebujete akční plán. Okamžitě si založte spořicí účet a každý měsíc na něj ukládejte 10 až 15 % svých příjmů. Díky zázraku složeného úročení mohou relativně malé investice vložené v mladém věku (i pouhých 100 dolarů měsíčně) do důchodu narůst na obrovské částky. Každý okamžik, kdy budete otálet nebo se soustředit na krátkodobé uspokojení, vás bude ve stáří něco stát.

Chcete-li se lépe rozhodovat, zpomalte své myšlení

Lidské myšlenky jsou obecně trochu jako bublinky ve sklenici šampaňského – každá z nich zmizí brzy poté, co se vytvoří, spolu s bezpočtem dalších. I když je v nich vždy spousta duševního lesku a šumění, rozhodně v nich chybí skutečná podstata.

Bohužel se mnozí z nás nechávají ovládat těmito rychlými, pomíjivými myšlenkovými bublinami. Místo abychom svůj mozek používali k logickému a moudrému uvažování, dovolíme, aby naše jednání určovaly emocionální, reaktivní myšlenky. Například když nám pípne telefon, náš mozek nás nutí okamžitě opustit rozdělaný úkol a podívat se na něj. Nebo když nás někdo rozčílí, naše okamžité, rozzlobené myšlenky nás často vedou k tomu, že se na něj vrhneme.

Ale nemusí to tak být. Svůj mozek můžeme používat efektivněji.

Podle nositele Nobelovy ceny za psychologii Daniela Kahnemana existují dva typy myšlenkových procesů. Existuje impulzivní typ myšlení, který jsme právě popsali, a pak pomalejší, racionálnější proces myšlení, kdy zvažujeme všechny možnosti a děláme uvážená rozhodnutí. Při plánování důležitých dlouhodobých cílů povede využití tohoto pomalejšího způsobu myšlení k lepším rozhodnutím.

Dobrou zprávou je, že pomalejší metodu lze poměrně snadno nastartovat; čím déle se rozhodujete, tím větší šanci dáváte svému pomalu uvažujícímu mozku, aby přišel s nejlepší odpovědí.

Zde je několik jednoduchých triků, které můžete použít ke zpomalení svého myšlení.

Jednou ze skvělých taktik je vzít si 72 hodin před přijetím jakéhokoli důležitého rozhodnutí. To vám poskytne dostatek času na pečlivé promýšlení různých možností.

Nic nedokáže zpomalený mozek rozhýbat tak jako období samoty. Pokud strávíte každý den 30 minut až hodinu na klidném, odlehlém místě, poskytne to vaší mysli čas, který potřebuje k přemýšlení. Vypněte všechny rušivé elementy, jako jsou telefony a hudba, a nechte svou mysl plynout jako řeku. Když zůstanete sami a budete přemýšlet, nebude trvat dlouho a vaše mysl začne generovat skvělé nápady a řešení.

Nakonec si projděte jednotlivé fáze autorova modelu GOSPA, abyste mohli pečlivě přemýšlet při zvažování dlouhodobé strategie.

• Dlouhodobé Cíle: (anglicky Goals) Jakých výsledků chcete v konečném důsledku dosáhnout v určitém dlouhodobém období. Například: Jakého růstového cíle chcete dosáhnout v příštích pěti letech?
• Menší Cíle: (anglicky Objectives) Menší cíle, které vás přiblíží k hlavním cílům. Například: O jakou úroveň růstu byste měli usilovat v tomto roce?
• Strategie: (anglicky Strategies) Jak svých cílů dosáhnete? Například jaká marketingová strategie zajistí požadovaný růst?
• Priority: (anglicky Priorities) Určete nejúčinnější opatření, která zajistí úspěch vaší strategie.
• Akce: (anglicky Actions) Každodenní práce, která vás nakonec dovede k vašim cílům.

Procházení modelu GOSPA, etapu po etapě, poskytne vašemu pomalu uvažujícímu mozku prostor k dosažení nejlepších rozhodnutí. Až budete příště potřebovat přemýšlet o dlouhodobé strategii, určitě ho použijte.

Úspěch v podnikání závisí na intenzivním výzkumu a kladení správných otázek

Dosud jsme mluvili hlavně o tom, jak může změna perspektivy pomoci vašemu osobnímu rozvoji. V této části se podíváme na to, jak vám změna myšlení může pomoci ve světě podnikání.

Zde je otázka – proč 80 procent nových produktů propadne a musí být staženo?

Podle časopisu Forbes je hlavním faktorem, který určuje, zda se firma prosadí, poptávka zákazníků po jejím výrobku nebo službě. Jednoduše řečeno, pokud nikdo nebude chtít váš produkt používat, neuspějete.

Jak tedy zajistit, aby zákazníci chtěli to, co prodáváte?

Základem všech úspěšných podniků je intenzivní průzkum. Pokud o svém potenciálním trhu nevíte dost, neuspějete. Je to tak jednoduché.

Skvělým způsobem, jak začít, je zeptat se ostatních. Odborné znalosti nic nenahradí; odborníci ve vašem oboru budou téměř jistě schopni posoudit kvalitu vašeho nápadu, proto se jich nezapomeňte zeptat. Měli byste se také poohlédnout po lidech, kteří již podobnou cestu prošlapali. Jednoduché vyhledávání vašeho potenciálního nápadu v Googlu pravděpodobně přinese informace o tom, co už lidé zjistili. Těchto průkopníků se můžete zeptat i osobně. Zkrátka vyhněte se té nejjednodušší cestě a zjistěte si všechna fakta.

Jakmile máte základní nápad na funkční produkt, je čas zjistit, zda si ho lidé skutečně koupí. Nehledejte však pouze důkazy o skvělosti svého produktu. To by mohlo vést k potvrzovacímu zkreslení, kdy se upnete pouze na hledání informací, které potvrzují vaši myšlenku. Místo toho se musíte chovat jako vědec.

Vytvořte si hypotézu o tom, co si myslíte, že váš produkt na trh přinese, a pak se ji pokuste vyvrátit.

Představte si například, že jste vytvořili nový typ pracího prášku. Vaše hypotéza bude znít asi takto: "Myslím si, že lidé budou kupovat můj nový prací prášek." Dále se pokusíte dokázat, proč je vaše hypotéza chybná. Vyjděte ven a vyzvěte potenciální zákazníky, aby ve vašem výrobku hledali chyby; zeptejte se jich, proč by si ho nekoupili nebo proč by si měli vybrat konkurenční značku. Pokud se jim bude zdát, že o něj mají zájem i přes vaši kampaň proti němu, možná jste našli vítěze.

Tento přístup samozřejmě vyžaduje z vaší strany naprostou upřímnost. Pokud je pro vás váš nápad nebo produkt důležitější než pravda, pak se o něm nedozvíte to, co potřebujete vědět. Přijměte tedy naprostou ochotu selhat a učit se - a posuzujte své miláčky podle jejich skutečných kvalit.