Proč jedničkáři pracují pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu

Robert Kiyosaki je americký podnikatel, investor, autor a motivátor. Narodil se v roce 1947 v Hilo na Havaji a vyrůstal v rodině s japonskými kořeny. Po ukončení studia na univerzitě v Hilo sloužil v americkém námořnictvu a poté se začal věnovat podnikání.

Kiyosaki je nejznámější díky své knize Bohatý táta, chudý táta, která se stala bestsellerem a prodala se ve více než 32 milionech kopií po celém světě. V této knize Kiyosaki popisuje rozdíly mezi finančním myšlením bohatých a chudých lidí a nabízí praktické rady, jak se stát finančně nezávislým.

Kromě Bohatého tátu, chudého tátu napsal Kiyosaki mnoho dalších knih, včetně Cashflow Quadrant, Proč jedničkáři pracují pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu, Bohatý táta radí, jak investovat, Konspirace mocných a bohatých a I vy máte druhou šanci. Jeho knihy se zaměřují na finanční vzdělávání a investování a pomáhají lidem pochopit, jak si vytvořit finanční svobodu.

Kiyosaki je také aktivním investorem a podnikatelem. Spoluzaložil společnost Rich Dad Company, která nabízí vzdělávací programy a materiály zaměřené na finanční vzdělávání. Kromě toho investuje do nemovitostí a podniká v oblasti technologií.

Robert Kiyosaki je inspirativním příkladem toho, jak se díky tvrdé práci a správnému finančnímu myšlení může člověk stát úspěšným a finančně nezávislým.

Dejte svým dětem náskok díky solidnímu finančnímu vzdělání

Jako rodiče chceme svým dětem poskytnout v životě všechny výhody, zejména pokud jde o jejich vzdělání. Bohužel náš školský systém selhává v tom, že naše děti neučí jednu z nejzákladnějších součástí života: peníze. Školy se snaží dát dětem nástroje, které budou potřebovat, aby mohly odejít a získat dobrou práci. Učí, jak být zaměstnancem, nikoli jak být podnikatelem.

Většina učitelů jednoduše není vybavena k tomu, aby poskytovala finanční vzdělání. Pocházejí ze světa ověřitelných faktů a čísel. Odpověď v testu je buď správná, nebo špatná. Ve skutečném světě jsou však věci mnohem složitější. Učíme se tvrdě pracovat, vyhýbat se dluhům a spořit si na důchod. Ale neučí nás, že existují různé druhy příjmů nebo jak číst finanční výkazy.

Je na rodičích, aby poskytli takové finanční vzdělání, na které nejsou naše školní systémy nastaveny. Nejdříve se však možná budete muset v této oblasti vzdělávat sami. Tyto kapitoly vám přiblíží, proč je dobré finanční vzdělání tak důležité, a poskytnou vám některé nástroje, které budete potřebovat k tomu, abyste s tímto tématem seznámili své vlastní děti. Je to proces, který by měl začít v dětství a pokračovat až do mladé dospělosti.

S finančním vzděláváním je nutné začít velmi brzy

Kdy je ideální čas učit dítě o financích?

Neexistuje žádné pevné pravidlo. Dobrým pravidlem však je, když je dítě schopno rozlišit jednodolarovou a pětidolarovou bankovku. Když to dokáže, je připraveno začít se vzděláváním v oblasti financí.

Toto vzdělávání nebude proces, který by trval několik týdnů nebo měsíců. Finanční vzdělávání trvá roky a zahrnuje tři různá okna učení, z nichž každé má své specifické potřeby.

První období učení dítěte, tzv. klíčové učení, probíhá od narození přibližně do dvanácti let. V tomto období jsou děti v podstatě stroji na učení. Učí se bez námahy. Každá nová zkušenost je naučí něco nového o životě a světě kolem nich.

Kolem čtvrtého roku věku se mozek začíná dělit na odlišné hemisféry – levou, která je považována za analytičtější polovinu, a pravou, která je tvořivá, umělecká. Většina dětí nakonec upřednostní buď levou, nebo pravou hemisféru. Rodiče mohou této změny využít a vzdělávat své děti v oblasti financí prostřednictvím her, jako jsou například Monopoly. Hry zapojují jak levou, tak pravou hemisféru, takže bez ohledu na to, kterou stranu vaše dítě upřednostňuje, budou jeho centra učení stimulována a zaměstnána.

Jakmile dítě dosáhne dvanácti let, je těžší naučit se základní dovednosti, jako jsou jazyky. V tomto věku se proces transformuje do fáze tzv. vzdorovitého učení. Dítě se chce samo rozhodovat a učit se to, co se chce naučit. Bohužel si ne vždy uvědomuje důsledky svých rozhodnutí, což je může dostat do problémů.

Je to kritické období, které může prověřit každý vztah mezi rodičem a dítětem, ale přesto je můžete účinně vzdělávat. Jedním z tipů je upozornit je na možné důsledky tím, že s nimi otevřeně pohovoříte o vlastních finančních problémech, když se vyskytnou.

Třetí okno učení, tzv. profesní učení, probíhá v mladé dospělosti, kdy člověk poprvé okusí skutečný svět. Je stavěno na zkušenostech, které jste získali v dětství, a uplatňujete je ve svém vlastním životě. V této době se zjišťuje, zda jsme si vybrali správnou profesní cestu. Pokud se k ní nehodíte, je nyní vhodná doba na změnu směru.

Co je však ta správná kariéra? Jak můžete svým potomkům pomoci vybrat správnou cestu? To se dozvíte v následující kapitole.

Nalezněte své místo v cashflow kvadrantu, je to důležitější než výběr profese

I když je důležité zvolit si správnou kariéru, konkrétní profese, kterou si vyberete, není ve skutečnosti tím nejdůležitějším rozhodnutím, které budete muset učinit. Důležitější je rozhodnout se, kde chcete v kvadrantu peněžních toků pracovat.

Najít kvadrant, který je pro vás ten pravý, se ve škole neučí. Může to však být jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které kdy učiníte.

Existují čtyři příjmové kvadranty, z nichž každý je označen písmenem. "E" znamená zaměstnanec; zde se nachází většina lidí. "S" je pro malé podniky nebo osoby samostatně výdělečně činné. To může znamenat kohokoli, kdo pracuje za provizi nebo honorář, například lékaře nebo právníky. "B" znamená velký podnik – podnikatelé jako Steve Jobs, kteří zakládají firmy zaměstnávající stovky lidí. A konečně "I" znamená investora, finančního génia, jako je Warren Buffett. Do kategorie "I" nepatří pasivní investoři, kteří investují do penzijních fondů a "fondů 401(k)" (Ve Spojených státech je plán 401(k) zaměstnavatelem sponzorovaný osobní penzijní (spořicí) účet s definovanými příspěvky, jak je definován v pododdílu 401(k) amerického daňového zákoníku (Internal Revenue Code).).

Školský systém připravuje děti na život v kvadrantu "E" nebo "S". Učí je tvrdě studovat, aby získaly dobrou práci se stálým platem. Bohužel tyto dva kvadranty nesou také největší daňovou zátěž. Právě ti, kteří patří do kvadrantů "B" a "I", platí legálně nízké nebo žádné daně. Skutečné finanční nezávislosti lze dosáhnout pouze v jednom z těchto dvou kvadrantů.

Součástí problému vzdělávacího systému je, že vychovává studenty jako specialisty v určitém oboru. To může pomoci zaručit úspěch v kvadrantech "E" a "S", ale dosažení vrcholu kvadrantů "B" a "I" vyžaduje jiný soubor dovedností. Úspěšní podnikatelé a investoři musí být univerzálními odborníky, nikoliv specialisty.

Ve škole vaše známky odrážejí, jak dobře jste zvládli daný předmět. Je to svět absolutna – správně nebo špatně, prošel nebo neprošel. "Z jedničkářů se obvykle stávají specialisté, kteří pracují v kvadrantech "E" nebo "S". Studenti, kteří dostávají trojky, mohou mít talent v jiných oblastech, které jim umožňují vidět širší souvislosti. A proto říkáme, že studenti "A" pracují pro studenty "C".

Začít kariéru v jednom kvadrantu neznamená, že v něm musíte zůstat navždy. Je možné přecházet z jednoho do druhého, zejména když vám křivka profesního učení umožní lépe poznat vaše silné a slabé stránky. Vše závisí na vašem hlavním zdroji příjmů. Na různé typy příjmů se podíváme v další kapotole.

Poučte své děti a sebe o rozdílu mezi běžným, portfoliovým a pasivním příjmem

Jak jsme právě zmínili, je možné se pohybovat mezi kvadranty peněžních toků. Ale jak?

Přechod z jednoho kvadrantu do druhého vyžaduje přeměnu vašeho hlavního zdroje příjmů. Existují tři typy – běžný, portfoliový a pasivní.

Většina škol učí studenty pracovat pouze na běžný příjem – pravidelnou, stálou výplatu. Běžný příjem je zdaněn nejvyšší možnou sazbou, a to i spořicí účty a "plány 401(k)" (ve Spojených státech je plán 401(k) zaměstnavatelem sponzorovaný osobní penzijní (spořicí) účet s definovanými příspěvky, jak je definován v pododdílu 401(k) amerického daňového zákoníku). To je další dobrý důvod, proč je důležité učit děti o daních. Je to složité téma pro každého, takže čím dříve se v něm začnou orientovat, tím lépe.

Příjmy z portfolia nebo kapitálové zisky jsou místem, kam většina investorů vkládá své peníze. Jedná se o vyšší stupeň oproti běžnému příjmu, ale stále s sebou nese vyšší daňové zatížení a riziko. Dokonce i takzvané "diverzifikované" akciové portfolio je málokdy skutečně rozmanité, lidé investují do více společností v podobném oboru. Pokud se stane něco, co ovlivní jednu z nich, pravděpodobně to ovlivní všechny.

Pasivní příjem je také známý jako peněžní tok. Jedná se o aktiva, která lze velmi zjednodušeně definovat jako cokoli, co vám přináší peníze do kapsy. Pasiva vám naopak peníze z kapsy berou. Mnoho lidí stále nesprávně definuje svůj dům jako aktivum, i když ve skutečnosti jde o závazek. Skutečným aktivem je pronajímaná nemovitost, například bytový komplex. Ten poskytuje stálý zdroj příjmů, který je zdaněn nejnižší ze všech sazeb. Jak jste možná uhodli, pasivní příjem je typ příjmu, který vám pomůže dosáhnout finanční nezávislosti.

K výuce pasivního příjmu můžete dětem posloužit hra Monopoly. Když ve hře postavíte domy nebo hotely na pozemku, máte nyní stálý zdroj příjmů. Bez dodržování této strategie není možné ve hře vyhrát. Pokud se rozhodnete držet své peníze a nemovitosti nekupovat, skončíte ve ztrátě.

Pokud své děti naučíte znát tři typy příjmů, získáte jim do budoucna finanční výhodu. Nemůžete se však spoléhat na to, že to udělá školní systém. Většina učitelů pracuje za běžný příjem. Jsou to specialisté. Možná si ani neuvědomují, že existují tři druhy příjmů. Je tedy na rodičích, aby svým dětem toto finanční vzdělání poskytli.

Finanční vzdělávání umožňuje mladým lidem získat pocit kontroly a jistoty

Bez finančního vzdělání mnoho lidí opouští školu finančně zoufalí. Pokud najdou dobře placenou práci, udělají cokoli, aby si ji ochránili. Proto se tolik generálních ředitelů stará méně o firmu, pro kterou pracují, a více o své vlastní balíčky zlatých padáků při odchodu do důchodu. To vše je přímým důsledkem toho, že školy nedokážou uspokojit jednu z našich nejzákladnějších potřeb – bezpečnost.

V roce 1943 vytvořil psycholog Abraham Maslow hierarchii potřeb. Jeho teorie popisuje pyramidu, na jejímž dně se nacházejí nejzákladnější fyziologické potřeby, například jídlo a přístřeší. Teprve po uspokojení těchto potřeb se podle Maslowa můžeme posunout k naplnění pokročilejších potřeb, jako je bezpečí, láska, úcta a seberealizace.

Bezpečí je druhou úrovní Maslowovy hierarchie a zahrnuje zaměstnání, morálku, majetek a zdroje. Tím, že školy neposkytují finanční vzdělání, neuspokojují tuto potřebu svých studentů, kteří končí školu s nejistou budoucností a zoufale se snaží získat práci. A zoufalí lidé se uchylují k zoufalým činům.

Je rozšířeným omylem, že bohatí lidé jsou chamtiví. To je ve škole posilováno texty, jako je Vánoční koleda Charlese Dickense, které bohaté lidi vykreslují jako padouchy. Ve skutečnosti je to zoufalství, které vede lidi k chamtivosti. Zoufalství podporuje pocit oprávněnosti, který je v rozporu s pravým kapitalistickým duchem. Na druhou stranu mohou být bohatí lidé výjimečně štědří.

Jak tedy mohou rodiče uspokojit tuto potřebu bezpečí prostřednictvím vzdělání? Až přijde čas, aby nastoupily do zaměstnání, místo abyste své děti nabádali, aby si našly práci na částečný úvazek, povzbuzujte je, aby hledaly příležitosti. To může znamenat práci pro mentora, kde místo výplaty dostanou zaplaceno skutečnými zkušenostmi. Nebo najít si práci v restauraci rychlého občerstvení, která jim umožní pracovat na různých pozicích (pokladní, kuchař, uklízeč až po vedoucího směny) a skutečně studovat jejich obchodní postupy. V této fázi života může být nasbírání nejrůznějších zkušeností cennější než výplata za minimální mzdu.

Tyto jednoduché nápady mohou mladým lidem pomoci získat pocit kontroly nad svou finanční budoucností. Teprve když se cítíme bezpečně, můžeme se posunout k úplné seberealizaci.