Emoční inteligence

Daniel P. Goleman je americký psycholog, spisovatel a vědec, který se proslavil svými výzkumy v oblasti emoční inteligence. Narodil se v roce 1946 v Kalifornii a vystudoval psychologii na Harvardově univerzitě. Poté pracoval jako novinář pro New York Times a později se stal výzkumným pracovníkem v oblasti psychologie na univerzitách v Massachusetts a v Kalifornii.

V roce 1995 vydal svou nejznámější knihu Emoční inteligence, která se stala bestsellerem a získala mnoho ocenění. V této knize Goleman popisuje, jak důležitou roli hraje emoční inteligence v našem životě a jak ji můžeme rozvíjet. Dále se věnuje tématům jako jsou sebepoznání, empatie, sebeovládání a sociální dovednosti.

Goleman napsal také mnoho dalších knih v oblasti psychologie a vzdělávání, včetně Jak se stát skutečným lídrem, Práce s emoční inteligencí, Síla lidskosti: Dalajlama a jeho vize pro náš svět a Pozornost: Skrytá cesta k dokonalosti. Je také členem několika výzkumných institucí a přednáší na univerzitách po celém světě.

Daniel P. Goleman je uznávaným odborníkem v oblasti emoční inteligence a jeho práce má významný dopad na vzdělávání, vedení a osobní rozvoj.

Úvod

Někteří lidé si myslí, že emoce hrají roli pouze v romantických situacích nebo v zápalu fyzického boje. Ve skutečnosti jsou však emoce všudypřítomné: utvářejí naše rozhodnutí, pomáhají nám porozumět světu a jsou klíčové při jakékoli interakci s ostatními.

Tato kniha podrobně vysvětluje, jaký vliv mají emoce na váš každodenní život. Ukazuje, jak vám mohou pomoci, ale také jak vás mohou svést na scestí. Zdůrazňuje také roli, kterou hraje emoční inteligence, jež nám umožňuje využívat emoce k dosažení pozitivních výsledků a vyhýbat se situacím, v nichž nám mohou emoce naopak uškodit.

Vysvětluje, jak emoční inteligence umožňuje vyváženou interakci mezi emočním a myslícím mozkem. Ukazuje nám také, jak si můžeme emoční inteligenci osvojit a rozvíjet ji.

V neposlední řadě odpovídá na tyto zajímavé otázky: jak se rozvíjí emoční inteligence u jednotlivců a proč je tato schopnost tak důležitá pro celou společnost?

Emoce hrají v našem životě klíčovou roli

Brzdí nás naše emoce? Vedli bychom si lépe, kdybychom se zbavili emocí a stali se z nás bezcitné, logicky uvažující bytosti?

Ve skutečnosti jsou pro nás emoce životně důležité, protože nám poskytují určité výhody, které nám pomáhají vést plnohodnotný život.

Jednou z takových výhod je způsob, jakým nám emoce pomáhají učit se ze vzpomínek.

Když náš mozek zaznamenává naše zkušenosti, neshromažďuje jen fakta. Zaznamenává také naše pocity a tyto pocity nám pomáhají učit se z našich zkušeností. Například když se malý chlapec dotkne horké plotny, zažije intenzivní bolest. Myšlenka na to, že se v budoucnu dotkne jiného sporáku, s sebou ponese vzpomínku na tuto palčivou bolest. Jeho emoce mu tak snad zabrání, aby to udělal znovu.

Dalším přínosem emocí je způsob, jakým nám pomáhají interpretovat pocity druhých, což může pomoci při předvídání jejich jednání. Představte si například, že stojíte tváří v tvář rozzlobenému člověku. Z řeči jeho těla – třeba zaťatých pěstí nebo hlasitého projevu – můžete poznat jeho emoční rozpoložení. Když toto rozpoložení znáte, můžete předvídat jeho budoucí jednání; může se například chystat někoho udeřit.

Poslední výhodou, kterou nám emoce dávají, je nutkání jednat. Potřebujeme je k tomu, abychom mohli rychle reagovat na danou situaci. Vezměme si toho rozzlobeného muže z předchozího příkladu. Pokud cítíme, že by se mohl znenadání projevit násilnicky, naše emoce v nás vyvolají pocit ohrožení nebo dokonce vzteku, a připraví nás tak na rychlou reakci, pokud by to vypadalo, že se dotyčný chystá zaútočit.

Lidé, kteří ztratili schopnost prožívat emoce, ztrácejí i toto nutkání k jednat. V minulém století například mnoho psychiatrických pacientů podstoupilo operaci mozku zvanou lobotomie, která oddělila dvě oblasti mozku, jež jsou životně důležité pro zpracování emocí. Výsledkem této operace bylo, že pacienti ztratili iniciativu a chuť jednat, stejně jako velkou část svých emočních schopností.

Někdy naše emoce pracují proti nám

Naše emoce jsou důležitým nástrojem pro pochopení a interakci s okolím. Jsou však také chybné a mohou nás k chybám vést.

K jedné takové chybě dochází, když jsme příliš emotivní. Abychom mohli činit správné úsudky, musíme myslet jasně. Podobně jako žonglér dokáže naše mysl zvládnout jen určitý počet věcí najednou. A když jsme ve stavu, kdy jsou naše emoce vypjaté, naše mysl je zaplavována znepokojivými myšlenkami a obrazy. Není tedy prostor pro racionální myšlení a náš úsudek je zastřený.

Když jste například vyděšení, může se vám stát, že budete na situace reagovat přehnaně a budete si myslet, že jsou nebezpečnější, než ve skutečnosti jsou. Proto si, když se něčeho bojíte, můžete splést prostěradlo na prádelní šňůře s duchem.

Další chybou způsobenou našimi emocemi je, když jednáme náhle a dříve, než máme možnost situaci jasně posoudit. Když se informace dostanou do našeho mozku, část z nich obejde oblast zodpovědnou za racionální myšlení, neokortex, a dostane se přímo do části mozku zodpovědné za zpracování emocí. Pokud mozek tuto informaci vnímá jako hrozbu, může nás přimět k náhlému jednání, bez spolupráce s racionální částí našeho mozku.

Proto se může stát, že málem vyskočíte z kůže, když se nacházíte v temném lese a koutkem oka zahlédnete podivnou postavu.

Poslední možnost, kdy nás emoce mohou vést k iracionálnímu jednání, nastává tehdy, když jsme ovlivněni zastaralými emočními reakcemi. Naše emoční mysl reaguje na současné situace na základě minulých zkušeností, i když se podmínky změnily. Například chlapec, který byl ve škole fyzicky šikanován, může vyrůst v silného muže, ale stále se cítí být ohrožen svým bývalým tyranem.

Ačkoli jsou tedy emoce důležité, mohou ovládnout naši mysl a narušit racionální myšlení. Proto potřebujeme něco, co nám je pomůže účinně zvládat.

Emoční inteligence je zásadní pro zvládání emocí

Jak tedy můžete využít sílu svých emocí, aniž by vás přemohly?

Potřebujete emoční inteligenci (EI), protože ta vám umožní rozpoznat a řídit své pocity, aniž byste se jimi nechali ovládat.

Prvním aspektem emoční inteligence je schopnost rozpoznat a pojmenovat své pocity.

Tento krok je zásadní pro schopnost zvládat své emoce. Studie ukazují, že lidé, kteří nejsou schopni rozpoznat své vlastní pocity, jsou náchylnější k výbuchům násilí.

Jakmile jste schopni rozpoznat své emoce, musíte si uvědomit, co je způsobuje. Vaše pocity v dané situaci často závisí na tom, jak o ní přemýšlíte. Pokud vás například na ulici míjí váš přítel a nebere vás na vědomí, můžete si okamžitě myslet, že vás ignoruje záměrně. To vás může rozrušit nebo dokonce rozzlobit.

Pokud se však zastavíte a zamyslíte se nad tím, proč vás nevzal na vědomí, možná najdete jiné důvody, které vás tolik nerozruší. Přítel si vás například nemusel všimnout, protože byl ponořen do svých myšlenek a nesoustředil se na své okolí.

Když začnete rozpoznávat a zvládat své pocity, může vám emoční inteligence pomoci soustředit se na dosažení určitých cílů. Představte si například, že potřebujete napsat esej do vašeho vysokoškolského kurzu. Téma se vám moc nelíbí a raději byste místo toho šli na filmový festival. Emoční inteligence vám může pomoci tyto různé pocity zvládat.

I když vás téma nudí, můžete se na něj zkusit podívat z jiného úhlu. Možná existuje jeden aspekt tématu, který vás nadchne. Když zároveň víte, jak se budete na filmovém festivalu cítit, můžete případný požitek z něj odložit až na dobu, kdy na festival budete mít čas.

Studenti, kteří takto zvládají svou pracovní zátěž, si ve škole obvykle vedou dobře, i když mají průměrné IQ.

Ve vztazích hraje emoční inteligence velkou roli

Pokud nežijete na ostrově, je nepravděpodobné, že si vytvoříte šťastný život jen díky tomu, že budete umět ovládat svou vlastní mysl. Velkou roli ve vaší existenci hrají ostatní lidé a pouze zvládnutím sociálních interakcí s nimi můžete doufat, že budete žít spokojený život.

K tomu vám opět může pomoci emoční inteligence.

Emoční inteligence přispívá k dobrým sociálním interakcím, protože vám pomáhá vžít se do situace druhých lidí. Když víte, jak byste se v určité situaci cítili vy, pomůže vám to odhadnout, jak se budou v podobných podmínkách cítit ostatní.

Vaše emoční inteligence vám také pomáhá odhalit emoce druhých pomocí analýzy jejich neverbálních projevů. To znamená, že můžete odhadnout náladu člověka už tím, že budete věnovat pozornost věcem, jako je výraz jeho obličeje nebo řeč těla. Pokud například uvidíte někoho s tváří bílou jako stěna a s ústy dokořán, pravděpodobně usoudíte, že ho něco šokovalo.

A co víc, takové náznaky v chování pravděpodobně identifikujete automaticky, bez jakéhokoli vědomého úsilí.

Protože vám emoční inteligence umožňuje vcítit se do druhých, umožňuje vám chovat se tak, abyste u druhých vyvolali pozitivní reakce.

Představte si například, že jste manažerem firmy, kde jeden zaměstnanec dělá neustále stejné chyby. Musíte mu to říct a přimět ho ke změně, ale musíte to udělat správným způsobem. Pokud se dotknete jeho citů, může se rozzlobit nebo bránit a je méně pravděpodobné, že provede změny, které si přejete. Pokud se do něj vcítíte a představíte si, jak se bude cítit, můžete jednat tak, aby byl ke změně ochotnější.

Obecně platí, že lidé s emoční inteligencí mohou rozvíjet sociální schopnosti, jako je schopnost učit druhé, řešit konflikty nebo řídit týmy zaměstnanců. A tyto vlohy jim pomáhají udržovat vztahy v sociálním prostředí.